King: Maradonova teorie úrokových sazeb

Bývalý guvernér Bank of England Mervyn King hovořil o takzvané Maradonově teorii úrokových sazeb. Poukazují na to na FTAlphaville v souvislosti s tím, jak se centrální bankéři snaží svými projevy usměrňovat trhy a chování ekonomických subjektů tak, aby se jejich očekávání posunula žádoucím směrem. King v jednom ze svých projevů uvedl následující:

Představme si, že centrální banka je schopná dokonale ovlivňovat inflaci tím, že okamžitě reaguje na všechny šoky, které ekonomiku ovlivňují. V takovém světě by inflace byla konstantní. Domácnosti a firmy by věděly, že inflace se v budoucnu neodchýlí od své současné hodnoty, protože centrální banka by takovému pohybu vždy zabránila okamžitým pohybem sazeb.

V popsané situaci by se pak sazby měnily bez toho, aby existovala viditelná vazba na inflaci. Pokud by se nějaký ekonom snažil analyzovat pohyb sazeb, nenašel by s inflací žádnou souvislost, protože sazby by se měnily, ale inflace by byla stále stejná. Chování centrální banky by se tak z tohoto pohledu zdálo jako nahodilé kroky, ale takový dojem by byl mylný. Pokud by ale domácnosti a firmy dospěly k závěru, že jde skutečně o nahodilý, ničím neřízený proces, inflační očekávání by se stala nestabilní.

„Tohle nazývám Maradonovou teorií sazeb. Tento známý argentinský fotbalista není obvykle spojován s teorií monetární politiky. Ovšem jeho výkon v zápase s Anglií na šampionátu v Mexico City v roce 1986 je perfektní ukázkou toho, co chci říci. Maradona vstřelil dva góly. Svůj první gól vysvětloval „zásahem Boží ruky“. Gól byl proti pravidlům a obestíral jej závoj tajemna“, tvrdí bankéř s tím, že tento přístup charakterizuje centrální banku chovající se nekonzistentně a bez jasně daných pravidel.

Druhý Maradonův gól byl úplně opačného rázu. Útočník z vlastní poloviny dovedl obejít pět protihráčů a nejpozoruhodnější bylo, že celou dobu běžel téměř po přímce. Jak je to možné? Důvodem je podle Kinga fakt, že protihráči očekávali, že zahne na jednu či druhou stranu a právě tato očekávání Maradonovi umožnila běžet naopak přímo a bez kličkování. Bankéř tvrdí, že v prvním případě, kdy se Maradona choval proti pravidlům, měl „štěstí, že mu to vyšlo“. Druhý příklad pak ukazuje, „jaká je síla očekávání“ a co se s jejím využitím dá dokázat.

FTAlphaville připomíná Kingův pohled v souvislosti s novou prací profesora Shillera, v níž klade důraz na různé příběhy a teze, které kolují mezi lidmi a které mají potenciál ovlivňovat dění v celé ekonomice. Tyto příběhy podle FTAlphaville tvoří i Fed a může být důležité sledovat právě je namísto projekcí dalšího vývoje z dílny americké centrální banky.

Zdroj: FTAlphaville, Bank of England