Jensen: Skrytá nespravedlnost penzijního systému

Průběžně financované důchodové systémy mohou být nespravedlivé například kvůli tomu, že „modré límečky nežijí tak dlouho jako límečky bílé“. Do systému přitom obě skupiny přispívají stejný počet let. Na stránkách VoxEU se tomuto tématu věnují dánští ekonomové Svend E. Hougaard Jensen a Gylfi Zoega, kteří navrhují alternativní řešení.

„Průběžné systémy (PAYG) diskriminují některé skupiny lidí, protože v nich jsou smíchány dohromady skupiny lidí s různou očekávanou délkou života. Každý tak přispívá stejně, nicméně počet očekávaných let v důchodu se liší. Ti, kteří stráví v důchodu menší počet let, tak mohou očekávat celkově nižší příjem kvůli tomu, že z celkových penzí čerpají i ti, jejichž očekávaný počet let v důchodu je vyšší,“ uvádějí ekonomové.

Ti, jejichž penze tak bude kratší, „dotují“ ty ostatní. Podle Hougaarda pak modely ukazují, že například v Dánsku je tento efekt velmi znatelný a prohlubuje se v případě, že je oficiální věk do důchodu provázán s průměrnou očekávanou délkou života. Systém tak penalizuje například lidi, kteří celý život pracovali manuálně, a těžká práce jim přivodila nějakou chorobu, což může znatelně snižovat počet let, kdy budou dostávat příjem z důchodového systému.

Ekonomové poukazují i na významné rozdíly v očekávané délce života u mužů a žen. Například podle studie OSN z roku 2015 byla očekávaná délka života u japonských mužů 80,9 let, zatímco u žen 86,6 let. A jak bylo uvedeno, podobné rozdíly lze nalézt u různých příjmových skupin. Ty jsou vysoké například v USA – podle jedné studie z roku 2016 je dokonce očekávaná délka života u nejbohatšího 1 % společnosti o celých 14 let delší než u nejchudšího 1 %.

Jak popsaný problém řešit? Ekonomové tvrdí, že jednou možností by byla změna penzijního systému tak, že by lidé v určitém věku dostávali jednu částku. Tu by pak investovali do příslušného fondu, který má informace o tom, jaké jsou očekávané délky života jednotlivých skupin lidí ve společnosti, a podle toho vyplácí anuity. Vláda by tak předala systém entitě, která má více informací o rozdělení společnosti na hlavní skupiny podle věku stráveného v důchodu. Podle modelu ekonomů by tak manuálně pracující lidé v Dánsku již v novém systému nedostávali v průměru o více než 10 % nižší celkové penze, ale penze nižší o 1,6 %.

Zdroj: VoxEU