Rozbřesk: Ekonomické trendy nastupující dekády, aneb na co se připravit?

Posledním dnem roku 2019 uzavřela svou kapitolu také minulá dekáda, jejíž začátek poznamenaly následky velké hospodářské krize, zatímco jejímu konci dominovaly obavy z blížící se recese. Ty se sice prozatím nenaplnily, nicméně vše nasvědčuje tomu, že nejistota ohledně vývoje světové ekonomiky přetrvá i v tomto roce. Co dalšího nám minulá dekáda může napovědět o hlavních trendech pro nastupující dvacátá léta?

V minulé desetiletce sehrály zásadní úlohu centrální banky, které mají lví podíl nejen na pokrizovém oživení, ale v případě ECB také na institucionální resuscitaci eurozóny. Stalo se tak primárně za pomoci nekonvenčních nástrojů měnové politiky, které doplnily politiku nulových (až záporných) úrokových sazeb. To by samo o sobě nemuselo být závažným problémem, pokud by však prostředí ultra-nízkých úrokových sazeb silně nezakořenilo a manévrovací prostor centrálních bank pro efektivní uvolňování měnových podmínek tak nezůstal výrazně omezen. V této situaci „nového normálu“ se tak můžeme na poli měnové politiky dočkat dalších experimentů, a to třeba až jisté formy tzv. helikoptérových peněz akcentujích minimální redistribuční dopady (oproti kvantitativnímu uvolňování).
Politiku centrálních bank přitom může poznamenat také problematika změny klimatu. Apel na implementaci zelené agendy akceleroval právě ke konci minulé dekády a v té aktuální lze očekávat konkrétní kroky ve snaze o dosažení uhlíkové neutrality, jak slibuje například „Zelený úděl“ z dílny Evropské komise. Jisté je, že se bude jednat o nákladný proces zásadní strukturální proměny ekonomik, který bude v kombinaci s postupující automatizací vytvářet vítěze a poražené. Stranou tohoto vývoje pochopitelně nezůstane ani česká ekonomika, jak je koneckonců zjevné z překotného vývoje směrem k elektromobilitě v automobilovém sektoru.

V neposlední řadě se pak zdá pravděpodobné, že i v příštích letech bude pokračovat konfrontace mezi USA a Čínou, jež na sebe doposud vzala podobu obchodní války. Ať již totiž americké prezidentské volby na konci tohoto roku dopadnou jakkoli, otázka, jak se vypořádat s čínskou politicko-hospodářskou rozpínavosti, zůstane na stole. V širším slova smyslu pak půjde o to, jakou cestou se vlastně vydají Spojené státy; zda budou dále usilovat o dominantní roli garanta světového volnotržního řádu, nebo definitivně rezignují na systém Pax Americana a převládnou de-globalizační tendence.


TRHY

CZK a dluhopisy

Koruna vstupuje do nového roku v dobrém rozpoložení, když se poslední den v roce 2019 vyhoupla až na hranici 25,40 EUR/CZK, což je nejsilnější hodnota za více než rok a půl. Za celý minulý rok si pak česká měna připsala vůči euru k dobru více než jedno procento, povzbuzena pozitivním úrokovým diferenciálem a ke konci roku i poklesem napětí na globálních trzích. Koruna tak po relativně dlouhé době přestřeluje výhled ČNB (pro čtvrtý kvartál počítala s kurzem 25,70 EUR/CZK) a aktuálně se tak vlastně již pohybuje na úrovni, se kterou centrální banka počítá pro rok 2020.


Zahraniční forex

Eurodolar se na konci roku posunul nad hranici 1,12, což je výsledkem výraznějšího pohybu úrokových sazeb v eurozóně.

Na úvod roku je kalendář ekonomických událostí trochu slabší, když nás čekají jen revize PMI v eurozóně a týdenní data z amerického trhu práce. Zajímavější však bude kalendář zítra, kdy budou zveřejněna inflační data z některých zemí EMU, americký index ISM v průmyslu a zápis z posledního jednání Fedu.


Ropa

Ropa Brent v průběhu silvestrovského obchodování ztrácela, nakonec však zakončila minulý rok na úrovni 66 USD/barel, meziročně tedy o více než dvacet procent výše. Tento rok zůstává cenový výhled z našeho pohledu zatížen množstvím nejistot, ať již na poptávkové (kondice světové ekonomiky), nebo nabídkové straně (dynamika růstu americké břidlicové těžby). Zásadním determinantem cenového vývoje tak bude politika aliance OPEC+. V tomto smyslu platí, že první čtvrtletí roku – kdy bude účinná nová dohoda na agresivnějších těžebních škrtech – slibuje relativní stabilitu cen nad úrovní 60 USD/barel. Pro zbytek roku pak bude klíčová ochota kartelu dále rebalancovat ropný trh (tj. eliminovat převis ropy na trzích), s čímž je spojeno cenově-negativní riziko nedostatečné, resp. příliš pozdní reakce ze strany producentů.