Dotankujte zimní palivo, než přijdou mrazy. Týká se to nafty, ale též LPG

Kromě obvyklé přípravy automobilu na zimu, kam spadá například doplnění nemrznoucí směsi do ostřikovačů nebo prověření stavu autobaterie, nezapomínejte ani na palivo. Pokud jste dlouho netankovali, může vám nafta zamrznout už při −7 °C. Odborníci proto radí dotankovat co nejvíc zimní nafty, která je k dostání od prosince. Odlišné parametry má v zimě také LPG. I zde je vhodné načerpat zimní směs propan-butanu, která obsahuje více propanu a je k dostání už od listopadu.

Venkovní teploty jsou zatím nadprůměrné, ale jakmile se více ochladí, může nastat tradiční problém dieselových vozů, a to takzvané zamrzání nafty. Ve skutečnosti nafta nezamrzá doslova, ale parafíny v ní obsažené vytvářejí při nízkých teplotách krystalky, kvůli kterým se při určité teplotě ucpe palivový filtr. I když je na čerpacích stanicích od prosince každoročně dostupná takzvaná zimní nafta s filtrovatelností −20 °C, neznamená to, že vám nafta nezamrzne i při nižších teplotách.

„Pokud motorista vozem nejezdil často a delší dobu netankoval, může mít v nádrži svého vozu stále přechodovou naftu do mínus 10 °C, nebo dokonce její směs s naftou letní, která má filtrovatelnost 0 °C. Výsledná filtrovatelnost vzniklé směsi závisí na poměru obou typů naft. Je tak možné, že nafta ztratí svoji provozní spolehlivost, respektive zatuhne již při mínus 7 °C,“ upozorňuje Václav Loula, šéf stálé komise pro paliva České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO). „V prosinci je proto vhodné natankovat maximální objem zimní nafty do minimální zásoby směsi v nádrži vozidla,“ doporučuje Václav Loula.

V případě pochybností lze použít aditiva, která se přidávají do nádrže před tankováním. Díky nim je možné zlepšit filtrovatelnost nafty o 5 °C. To má význam i tehdy, kdy nastane tuhá zima a kvůli teplotám nižším než −20 °C ztrácí dokonce i zimní nafta pro mírné klima svoji provozní spolehlivost. Lepší filtrovatelností disponují také prémiové nafty.

„Prémiové nafty mají vylepšené provozní parametry, protože obsahují detergenční, antioxidační, mazivostní a protikorozní aditiva i přísady na zvýšení cetanového čísla. Parametr filtrovatelnosti pak činí zpravidla od mínus 26 do mínus 35 °C,“ vysvětluje Damir Duraković, generální ředitel nákupní aliance Axigon, která poskytuje tankovací karty Shell a EuroOil. „Informaci o konkrétních nízkoteplotních vlastnostech i dalších parametrech nafty si je ovšem dobré ověřit na čerpací stanici. Žádný standard parametrů paliva s označením prémiové totiž neexistuje,“ dodává Damir Duraković.

S benzínem v zimě problémy nebývají. I ten ale v závislosti na teplotě mění parametry a má svoje limity. Případné potíže se však mohou objevit až při poklesu teplot pod −40 °C. V zimním období se u benzínu zvyšuje takzvaný tlak par, čímž se dosáhne lepšího odpařování benzínu, a tím i lepší startovatelnosti při nižších teplotách. U benzínu i u nafty ale může v zimě nastat problém, je-li v nádrži vozidla přítomna voda.

Zimní verzí disponuje též zkapalněný ropný plyn neboli LPG, který tvoří směs propanu a butanu. Zimní verze je k dostání od 1. listopadu do 31. března. Zatímco v létě obsahuje autoplyn více butanu, v zimě je tomu naopak a ve směsi dominuje propan. Letní směs LPG může být pro motor lepší, protože butan má vyšší výhřevnost a automobil tak může dosáhnout menší spotřeby. V zimní směsi LPG je ale nezbytný vyšší podíl propanu, protože ten se při nižších teplotách lépe odpařuje.

„Butan přechází do plynné fáze při teplotě mínus 0,5 °C, propan se odpařuje až kolem mínus 42 °C. V závislosti na ročním období, ale i klimatické zóně, v níž se daná země nachází, proto norma stanoví různé třídy autoplynu, které se liší poměrem obsahu obou plynů, a tedy i teplotou, při které se LPG odpařuje,“ vysvětluje Jiří Karlík, odborník pro oblast LPG a generální ředitel společnosti Primagas, jež dodává LPG čerpacím stanicím i jako zdroj energie pro domácnosti a průmysl. „U vozidel na LPG oproti těm dieselovým v zimě nenastávají potíže se startováním. Vozy na autoplyn totiž startují klasicky na benzín a až později se přepínají na spalování propan-butanu. Pokud je však v nádrži vozu stále autoplyn určený pro letní provoz, mohou se při větších mrazech objevit problémy s chodem motoru,“ dodává Jiří Karlík.

LPG v zimě
Na zkapalněný propan-butan (LPG) jezdí v Česku podle odhadu České asociace LPG asi 170 tisíc vozidel. Jejich řidiči si musejí v zimním období, podobně jako řidiči aut s dieselovými motory, pohlídat, aby měli v nádrži správné palivo. V příslušné normě jsou pro autoplyn stanoveny sezonní mezní hodnoty tlaku při 40 °C a podle klimatických podmínek daného státu se u LPG používá třída A až E. V Česku využíváme třídu B v zimě a třídu E v létě. Prodejci a dodavatelé LPG se starají o to, aby bylo zimní LPG třídy B na čerpacích stanicích dostupné v období od 1. listopadu do 31. března. Přihlíží se však i k aktuální teplotě, takže se na čerpacích stanicích může zimní LPG objevit i dříve.
Letní LPG třídy E může být pro motor výhodnější, obsahuje totiž více butanu. Butan má lepší výhřevnost než propan, což může vozu přinést nižší spotřebu. Propan se však lépe odpařuje při nižších teplotách, a proto je jeho podíl v zimním LPG třídy B vyšší, aby bylo i v mrazu dosaženo potřebného tlaku pro správný chod motoru. Rozdíl v jízdě motorista nepocítí, může ale mírně narůst spotřeba – to se ovšem v zimě děje i u aut na benzín nebo naftu.
LPG vůz startuje na benzín, teprve až se zahřeje, přepíná se na LPG palivo. To v zimě může trvat 3 až 4 minuty.