Vyčkávání na novou dohodu mezi USA a Čínou (Týdenní zpráva z finančního trhu)
Tento týden bude slabší na nové informace z ekonomiky a o to
více bude věnována pozornost obchodním jednáním mezi USA a Čínou a možnému
uvalení amerických cel na dovoz automobilů z Evropské unie a Japonska. Ve středu
bude zveřejněn zápis z posledního jednání Fedu. V eurozóně uvidíme stabilizaci
předstihových ukazatelů. Maďarská centrální banka potvrdí současné nastavení
měnových podmínek a naznačí, jakým směrem se vydá na prosincovém jednání, kdy
bude mít k dispozici novou prognózu.
Další zlepšení
předstihových ukazatelů
Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho poradce
Larry Kudlowa by v nejbližších dnech mohlo dojít k uzavření nové dohody s
Čínou. Podle nás však i nadále bude problém současné nastavení cel mezi oběma
zeměmi, proto současný tržní optimismus nesdílíme. V eurozóně upoutá nejvíce
pozornosti zveřejnění předstihových PMI v eurozóně. Předpokládáme, že se
potvrdí jejich stabilizace na současných úrovních. Dále uvidíme také zlepšení
spotřebitelské důvěry v eurozóně a ve Francii. Finální odhad HDP v Německu za
třetí čtvrtletí pak pouze potvrdí zanedbatelný růst ekonomiky. Dozvíme se však
strukturu růstu, která by měla potvrdit solidní spotřebu domácností, zatímco
investice zaostávají.
Maďarská centrální
banka vyčká až do prosince
Maďarská centrální banka na svém říjnovém zasedání ponechala
své sazby beze změny a stejný zůstal i výstup bankovní rady. Obdobné by mělo
být i listopadové jednání. Centrální bankéři opakovaně avizovali, že případná
změna v nastavení měnové politiky přijde jen s novou prognózou. Ta bude
zveřejněna až na prosincovém jednání, kdy předpokládáme, že dojde k dalšímu
uvolnění měnové politiky v podobě většího objemu měnových swapů a představení
dalšího kola nákupů korporátních dluhopisů.
Zaostřeno na dnešek
Začátek týdne ve
znamení centrálních bankéřů
Dnes uvidíme několik vystoupení z řad centrálních bankéřů
ECB. Ty by mohly poodhalit jak velká je ochota ECB dále uvolňovat měnové
podmínky. Trhy v současnosti počítají více méně se stabilitou úrokových sazeb v
nejbližších čtvrtletích. Podle nás si však další zhoršení výkonu ekonomiky
vyžádá další snížení úrokových sazeb a rozšíření programu nákupů finančních
aktiv. Centrální bankéři si však uvědomují omezenou účinnost jejich nástrojů a
ztenčující se manévrovací prostor. Proto pravděpodobně uslyšíme akcent na
fiskální politiku.
Inflace v eurozóně
zůstává pod jedním procentem
Finální statistika inflace v eurozóně ukázala jen
kosmetickou změnu meziměsíčního tempa. Meziročně však zůstává na 0,7 % a její
jádrová složka na 1,1 %. Americká čísla přinesla smíšený obrázek. Maloobchodní
tržby vzrostly lehce nad odhady oproti předchozímu měsíci. Na druhou stranu
průmyslová produkce překvapila opačným směrem, když poklesla o 0,8 %.
Ceny průmyslových
výrobců dále zpomalují
Podle našich odhadů ceny průmyslových výrobců v říjnu
stagnovaly oproti předchozímu měsíci. V meziroční dynamice to tak dává
zpomalení na 1 %. Důvodem je zejména vysoká srovnávací základna z minulého
roku, stagnace cen komodit na globálních trzích a pokles průmyslových cen v
eurozóně. Pro celý tento rok pak očekáváme průměrný růst o 2,6 %.
Koruna uzavírá týden
stagnací
Záznam z minulého zasedání bankovní rady ukázal, že pro
vyšší úrokové sazby hlasoval opět Vojtěch Benda, avšak namísto Marka Mory se
tentokrát pro zvýšení vyslovil Tomáš Holub. Podle záznamu bankovní rada
nepovažuje překročení tříprocentní hranice inflačního cíle za ohrožení
kredibility měnové politiky. To je oproti předchozím záznamu změna, která podle
nás snižuje šance možného zvýšení sazeb na nejbližších jednáních. Podle nás
totiž inflace začátkem příštího roku vyskočí ke třem procentům, což by některé
členy bankovní rady mohlo donutit zvednout ruku pro vyšší sazby. Podle záznamu
však tato pravděpodobnost poklesla. Nadále tak očekáváme jejich stabilitu. Celý
náš komentář k záznamu z jednání ČNB naleznete na http://bit.ly/32RvKf4.
Trh z počátku přijal zveřejnění záznamu mírným poklesem
tržních sazeb, který však v průběhu dne opět kompenzoval. Výsledkem tak byl
jejich mírný růst bez vlivu na kurz koruny, který v pátek spíše stagnoval na úrovni
25,58 CZK/EUR. Celkově tak koruna završila minulý týden s největší ztrátou v
rámci regionu (0,3 %). Druhý v pořadí se řadí maďarský forint s oslabením o
0,25 %. Polský zlotý minulý týden zvítězil s jen zanedbatelnou ztrátou 0,07 %.
Tyto zprávy pro vás vytváří Investiční bankovnictví KB.
Poslední zprávy z rubriky Akcie ve světě:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Miroslav Novák, AKCENTA
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?