Vývoj na devizovém trhu ve 46. týdnu (11.11.-15.11.2019)

Klíčové události a ukazatele

CZ - Česká ekonomika podle předběžného odhadu ve 3. čtvrtletí vzrostla o 0,3 % k/k a 2,5 % r/r
DE - Německo se vyhnulo technické recesi - HDP ve 3. čtvrtletí vzrostl o 0,1 % k/k a 0,5 % r/r
PL - Polská ekonomika podle předběžného odhadu ve 3. čtvrtletí vzrostla o 1,3 % k/k a 4,0 % r/r
US - Spotřebitelské ceny se v říjnu zvýšily o 0,4 % m/m a 1,8 % r/r

Očekávané události a ukazatele v příštím týdnu

CZ - Ceny průmyslových výrobců (říjen)
EZ - Kompozitní index PMI (listopad) - předběžný údaj
PL - Průmyslová produkce (říjen)
US - Zápis z posledního zasedání FOMC (Fed)

Měnové kurzy (vývoj v tomto týdnu) a Predikce vývoje

Úrokové sazby

Vývoj EUR/CZK

• Koruna vůči euru v tomto týdnu oslabila zhruba o 10 haléřů. V pondělí se ještě obchodovalo na úrovni 25,50 CZK/EUR, zatímco v pátek se kurz již pohyboval v blízkosti hladiny 25,60 CZK/EUR.
• Spotřebitelské ceny v říjnu oproti září vzrostly o 0,5 % a v meziročním srovnání tak inflace setrvala na 2,7 %. K meziměsíčnímu zvýšení inflace přispěly v říjnu především dražší potraviny. Sezónně dražší byly i ceny oděvů a obuvi a vyšší byly i ceny v oddílu bytové vybavení a zařízení domácnosti. V meziročním srovnání se v zásadě nic nemění. Hlavním zdrojem růstu cen zůstávají náklady spojené s bydlením včetně energií, které v říjnu přispěly z necelé poloviny k celkovému růstu spotřebitelské inflace. Dalšími významnými zdroji meziročního růstu inflace byly v říjnu potraviny či položky v oddílu stravování a ubytování. Meziroční růst spotřebitelských cen se sice po celý letošní rok nachází významně nad 2 %, tj. nad inflačním cílem České národní banky (ČNB), avšak stále pod horní hranicí jejího tolerančního pásma. Pravděpodobnost, že bankovní rada ČNB v nadcházejících měsících zvedne úrokové sazby je s ohledem na zahraniční rizika i nadále nízká. Listopadové zasedání ČNB však ukázalo, že zvýšení sazeb přeci jen úplně vyloučit nelze.
• Domácí ekonomika ve 3. čtvrtlet zpomalila. Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) mezičtvrtletní růst HDP činil 0,3 % a v meziročním srovnání 2,5 %. Detailnější údaje ČSÚ zveřejní až v závěru listopadu, avšak z poskytnutého komentáře ČSÚ jasně vyplývá, že k růstu HDP přispěla jak domácí, tak i zahraniční poptávka a z nabídkové strany se dařilo především službám. Víceméně takový vývoj domácí ekonomiky ostatně naznačovaly dílčí statistiky v předchozích měsících. Solidní příspěvek spotřeby domácností do růstu HDP avizovaly maloobchodní tržby. Přebytková obchodní bilance díky silnému vývozu motorových vozidel naznačovala pozitivní příspěvek čistých exportů do HDP. Otazníkem je vývoj investic. Na nabídkové straně byl růst české ekonomiky v první polovině letošního roku primárně tažen odvětvími služeb a na tom se nic nezměnilo ani ve 3. čtvrtletí. Na zpomalující průmyslovou aktivitu upozorňovala během léta čísla z průmyslu. V souhrnu za celý letošní rok domácí ekonomika pravděpodobně vzroste o 2,5 %, což je s ohledem na rizika ve vnějším prostředí a prudké zpomalení německé ekonomiky (ta se ve 3. čtvrtletí jen těsně vyhnula technické recesi) výsledek více než slušný. Dalšímu zpomalování se však česká ekonomika v nejbližších čtvrtletích nevyhne.

Vývoj USD/CZK

• Koruna vůči americkému dolaru v první půlce týdne pozvolna oslabovala. Ve čtvrtek a v pátek část ztrát smazala a zkraje pátečního odpoledne se obchodovalo těsně pod hladinou 23,20 CZK/USD.
• Konkrétní termín podepsání obchodní dohody mezi USA a Čínou stále není známý, avšak ekonomický poradce D. Trumpa, L. Kudlow, informoval, že USA s Čínou jsou dohodě velmi blízko. Říjnová spotřebitelská inflace v USA rostla rychleji, než se čekalo (o 0,4 % m/m a 1,8 % r/r) a to primárně s ohledem na rychlejší růst cen energií. Zpomalila naopak jádrová složka inflace a to na 2,3 % r/r ze zářijových 2,4 % r/r. Vývoj inflace v kombinaci s posledními statistikami z USA naznačují, že si Americká centrální banka (Fed) dá v prosinci s dalším snižováním úrokových sazeb pauzu.

Vývoj PLN/CZK

• Na měnovém páru s polským zlotým koruna v první polovině týdne posílila až na úroveň 5,95 CZK/PLN. Ve druhé půlce týdne však zisky odevzdala a v pátek zkraje odpoledne se pohybovala v blízkosti úrovně 5,98 CZK/PLN.
• Polská ekonomika ve 3. čtvrtletí vzrostla o 1,3 % k/k a o 4,0 % r/r. Ani Polsku se tak nevyhýbá meziroční zpomalení HDP, ačkoliv ve srovnání s dalšími zeměmi EU včetně ČR zůstává růst tamní ekonomiky jeden z nejvyšších. V souhrnu za celý letošní rok tak polský růst HDP bude téměř s jistotou začínat čtyřkou, což je s ohledem na řadu vnějších politicko-ekonomických rizik a prudké zpomalení německé ekonomiky velmi silný výsledek. Detailní údaje o HDP poskytne polský statistický úřad (GUS) ke konci listopadu, avšak je jasné, že k růstu ekonomiky přispěla nejvíce spotřeba domácností a pozitivní příspěvek lze čekat i od investic.
• Spotřebitelské ceny v říjnu vzrostly o 0,2 % m/m a o 2,5 % r/r. V meziročním srovnání tak inflace zpomalila, avšak jedná se pouze o přechodné zpomalení, když v nadcházejících měsících, a především na začátku příštího roku, inflace zrychlí nad 3 %. Od tamní centrální banky (NBP) však reakci na vyšší inflaci v podobě úpravy úrokových sazeb očekávat nelze.

Vývoj EUR/USD

• Na hlavním měnovém páru se v první polovině týdne nedařilo euru. Společná evropská měna krátce oslabila pod hladinu 1,10 USD/EUR, výraznější ztráty si však nepřipsala a zkraje pátečního odpoledne se nacházela v blízkosti úrovně 1,103 USD/EUR.
• Ekonomika eurozóny ve 3. čtvrtletí vrostla o 0,2 % k/k, respektive o 1,2 % r/r. To sice na první pohled nejsou nijak oslnivá čísla, avšak s ohledem na současnou slabost německé ekonomiky a celou řadu rizik se kterými se musí evropská ekonomika v letošním roce potýkat, není výsledek zase tak špatný. Ostatně to, že hospodářská situace v eurozóně není tak tragická, jak se občas uvádí, vhodně ilustruje i nejnižší míra nezaměstnanosti od roku 2008 (v září 7,5 %). Vzhledem k tomu, že se jedná o předběžný odhad, tak detaily HDP zatím nebyly zveřejněny, avšak pohled na zveřejňované dílčí ukazatele jasně napovídá, že klíčovým tahounem ekonomického růstu byla domácí poptávka.
• Oproti odhadu HDP z konce října je k dispozici alespoň rozpis vývoje HDP v jednotlivých zemích eurozóny, když klíčový je vývoj ve velké čtyřce zemí – Německu, Francii, Itálii a Španělsku. Německo se ve 3. čtvrtletí s růstem 0,1 % k/k a 0,5 % r/r jen těsně vyhnulo technické recesi. Německý statistický úřad (Destatis) uvedl, že pozitivně k mezičtvrtletnímu růstu HDP přispěla především spotřeba domácností a vlády, kladný byl i příspěvek čistého exportu. Investice v podobě hrubého fixního kapitálu sice vzrostly ve stavebnictví, avšak poklesly ve zpracovatelském průmyslu. Poměrně solidně ekonomika rostla ve Francii (0,3 % k/k a 1,3 % r/r). Anemický růst zůstává naopak v Itálii (0,1 % k/k a 0,3 % r/r), když pohled na poslední čtvrtletí ukazuje, že lépe než růst tamní ekonomiky, by vývoj HDP v Itálii vystihlo slovní spojení stagnace s kladnou nulou. Nejrychlejší růst HDP si připsalo Španělsko (0,4 % k/k a 2,0 % r/r).