Fiskální výhled České republiky (listopad 2019)
České veřejné finance jsou jedny z nejlépe hospodařících v rámci zemí Evropské unie. S přebytkem ve výši 1,1 % HDP vykázala Česká republika v roce 2018 šesté nejvyšší saldo a čtvrté nejnižší zadlužení. Více než polovina přebytku přitom byla dosažena nikoliv vlivem růstu ekonomiky, ale strukturálně.
Se zohledněním dosavadního plnění státního rozpočtu, rozpočtů územních samosprávných celků a zdravotních pojišťoven očekáváme také letos přebytkové hospodaření. Expanzivní fiskální politika pak pomáhá mírnit dopady ztráty dynamiky exportních trhů na českou ekonomiku, převážně prostřednictvím stimulace domácí spotřeby a investiční aktivity.
Dominantní vliv na příjmy má ekonomický vývoj. Nejrychleji rostou výnosy ze zdanění výdělků, ve kterých se promítá tempo mezd v ekonomice a platů. Dynamiku výdajů ovlivňují prostředky na platy prakticky všech zaměstnanců sektoru vládních institucí, zejména pak v učitelských profesích. Téměř dvouciferné tempo by měly vykázat rovněž veřejné investice, podporované projekty spolufinancované Evropskou unií. V peněžitých dávkách sociálního zabezpečení se projevují jednak opatření v podobě zvýšení základní výměry důchodů z 9 na 10 % průměrné mzdy či úprava procentní výměry o 1000 Kč u osob starších 85 let, stejně jako ekonomický vývoj kupříkladu u dávek nemocenského pojištění.
V příštím roce očekáváme veřejné finance vyrovnané a působení fiskální politiky neutrální. Tržní faktory ovlivňující příjmovou dynamiku by měly být obdobné, posílí je však řada opatření soustředěných jak na návykové a škodlivé látky nebo hazardní hry, tak omezení daňové uznatelnosti technických rezerv pojišťoven či nová “digitální daň”. Výdaje by naproti tomu měly být taženy hlavně peněžitými sociálními dávkami, v jejichž rámci bude zvýšen průměrný starobní důchod o 900 Kč či rodičovský příspěvek o více než 36 %. Meziročně pomalejší růst výdajů na platy reflektuje další navýšení pro pracovníky ve školství o 10 %, ostatní zaměstnanci státní správy by pak měli obdržet shodně o 1 500 Kč měsíčně více.
Strukturální saldo by ale mělo vykazovat v zásadě konstantních hodnoty kolem -0,3 % HDP. Proto je možné hodnotit nastavení fiskální politiky pro nadcházející období jako neutrální. Díky vývoji strukturálního salda bude Česká republika i nadále plnit svůj střednědobý rozpočtový cíl, jehož hodnota je pro období 2020 až 2022 stanovena na -0,75 % HDP.
V důsledku přebytkového hospodaření a růstu ekonomiky predikujeme snížení zadlužení veřejných financí pod 31 % HDP v roce 2020. Tím by měla Česká republika nadále bezpečně plnit Maastrichtské kritérium i ustanovení Paktu o stabilitě a růstu pro výši dluhu (60 % HDP), stejně jako národní dluhové pravidlo (55 % HDP).
Dokument ke stažení:
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Diverzifikace v době koncentrovaných akciových trhů – výzkum Goldman Sachs
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Za 1. čtvrtletí roku 2024 rozšířila ČNB „zlatý poklad“ o dalších téměř 5 tun
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři