Železná opona: Od roku 48 lidé umírali na hranicích. Šťastlivcům se podařilo uprchnout

Velký důraz kladlo po roce 1948 tehdejší Československo ostraze hranic s kapitalistickým světem. Režim bránil lidem v útěku do tehdejší Německé spolkové republiky a Rakouska. U těchto států bylo vytvořeno hraniční pásmo se systémem plotů, dvanáct let dokonce pod napětím. Hranice střežila pohraniční stráž.

Hraniční pásmo mělo podle historiků až desetikilometrovou šířku. První asi dvoumetrový plot tvořila změť ostnatých drátů. Další až dvou a půl metrová zábrana byla v letech 1953 až 1965 dokonce pod elektrickým proudem. Ta byla schopna na místě zabít takzvaného narušitele.

"Nejhorší byla samozřejmě mezi Bavorskem, mezi tehdejším západním Německem a Československem. Prohlubovala se dál do Rakouska. Ta mělo řádově 200 kilometrů, s Německem řádově 300 až 350 kilometrů," vysvětluje majitel Muzea Železná opona v Rozvadově Václav Vítovec.

Na hranici s tehdejší Německou spolkovou republikou sloužil před 45 lety v rámci vojenské základní služby i pan Bohuslav. "Bylo to divné, všude lesy a jinak nic. Všude kolem byly jen dráty. Říkali jsme si, kam jsme se to dostali," vzpomíná bývalý příslušník Pohraniční stráže.