Vyschlý pramen dolarové likvidity (Ozvěny trhu)

V běžných časech se o dění na peněžním trhu v médiích příliš nedočtete, a to ani v USA, kde hraje daleko zásadnější roli než v kontinentální Evropě nebo v České republice. I proto trhy překvapila nedávná zpráva o skokovém nárůstu krátkodobých úrokových sazeb na tomto trhu v USA. Ty jsou odvozeny od základní úrokové sazby americké centrální banky a v době klidu se pohybují v centrální bankou stanoveném pásmu. Nicméně v situaci, kdy se na trhu objeví příliš subjektů s nedostatkem finančních prostředků, roste poptávka po úvěrech a úrokové sazby rostou. Pokud je situace opravdu dramatická, dostane se tržní úroková sazba z daného pásma, což je signál pro ostatní hráče, že se děje na finančních trzích něco špatného, a pro centrální banku důvod k akci.

Peněžní trh a repo operace slouží jako alternativa pro finanční domy k ukládání přebytečných peněz u centrální banky ve velmi krátkém časovém horizontu. Pokud se jim ale zdá nabízený úrok nízký, mohou dané prostředky půjčit s vyšším ziskem jiné bance, která je v opačné pozici, ale také s vyšším rizikem. Toto riziko je však minimalizováno poskytnutými zárukami úvěrované banky, která poskytne cenný papír v podobě pokladniční poukázky americké vlády jako zajištění v případě neschopnosti úvěr splatit.

Ještě do nedávna tento systém běžel hladce a nikoho nenapadlo, že by zrovna zde mohl nastat nějaký problém. Jak by také mohlo po letech nákupů cenných papírů v rámci tzv. kvantitativního uvolňování americkým Fedem, který napumpoval do finančního systému několik bilionů dolarů a banky se topily v přebytečné likviditě. Od té doby však americká centrální banka ukončila kvantitativní uvolňování a naopak začala peníze z trhu stahovat. K tomu se v minulém týdnu přidala nešťastná shoda událostí. Polovina září je v USA nejzazší termín placení korporátní daně, což nutí americké firmy stahovat své peníze z účtů bank, které právě tyto prostředky poskytují dalším bankám na peněžním trhu. Navíc ve stejný den proběhla médii zpráva o útoku na ropné rafinérie v Saúdské Arábii a hrozba výrazného zdražení ropy. Většina investorů tak vyčkávala na reakci trhu a raději se vyhýbala rizikovějším operacím. A aby toho nebylo málo, ve stejných dnech probíhalo vypořádání velkého objemu amerických státních dluhopisů, na jejichž nákup museli investoři stáhnout své peníze z účtu bank a převést je na účty Fedu jakožto banky státu.

Výsledkem této řady událostí bylo vyschnutí pramene likvidity na americkém peněžním trhu a nutnost centrální banky podpořit tento trh dodatečnými úvěry, což se stalo poprvé od krizového roku 2008. Naštěstí incident nevyvolal hlubší paniku finančních trhů nebo větší krizi likvidity. Tato situace však nabízí cennou lekci. I přes všechnu regulaci, která byla od krize zavedena, a přes všechny nové peníze, které byly na trh dodány, se může rok 2008, kdy bankám došly rezervy, lehce opakovat. I přes všechnu snahu posledních let tomu zabránit zůstávají finanční trhy křehké a nešťastná shoda náhod může vést ke katastrofě.