Bershidsky: Uprchlíci se Německu začínají vyplácet

V roce 2015 dorazila do Evropy vlna uprchlíků. Ti jsou podle komentátora Bloombergu Leonida Bershidskyho často popisováni jako lidé s nedostatečnou kvalifikací, o které se budou muset starat charitativní organizace. Německo „imigranty uvítalo a téměř okamžitě toho litovalo“. Podle Bershidskyho ale tato země nakonec bude z rozhodnutí její kancléřky Angely Merkelové těžit, a to „zejména v případě, že bude dál činit kroky, které imigrantům ulehčí cestu k zaměstnanosti“.
 
Bershidsky svá slova opírá o práci ekonoma Cevata Giraye Aksoye z Evropské banky pro obnovu a rozvoj, který se svým týmem provedl výzkum mezi uprchlíky zaměřený na hlavní důvody, pro které odešli ze své země. Podle něj 77 % z těch, kteří přišli z Afghánistánu, Iráku, Somálska, Súdánu a Sýrie prchalo před válkou a perzekucí. U lidí z Alžírska, Maroka a dalších afrických zemí to byly zejména ekonomické důvody.

Tyto výsledky nejsou podle komentátora překvapivé. Ale ekonom zjistil i to, že „u vzdělanějších lidí je výrazně vyšší pravděpodobnost, že utečou před válkou a perzekucí, než u těch méně vzdělaných“. Takže ti, kteří prchají před konfliktem, jsou určitou specifickou skupinou obyvatel, která má slušné šance na zaměstnání“. Navíc si vybírají země, kde by jejich dovednosti byly nejlépe zúročeny a odměněny.

Pokud má Německo naplno využít potenciál uprchlíků, musí „jen“ přijít na to, jak jejich kvalifikace odpovídá potřebám tamního trhu práce. Podle Bershidskyho ale současná pravidla neumožňují uznat vzdělání dosažené mimo země EU. A k tomu je němčina poměrně těžkým jazykem. Bariéry vstupu tu tak jsou vysoké, ale i tak si uprchlíci stále častěji úspěšně hledají pracovní místa. V říjnu roku 2018 pracovalo podle oficiálních čísel 35 % uprchlíků, kteří do země přišli v roce 2015, rok předtím to bylo 20 %. Podle německých odborů DGB 81 % univerzitně vzdělaných uprchlíků pracovalo na pozicích, které neodpovídaly jejich vzdělání, a jejich mzdy se pak nacházely výrazně pod celonárodním průměrem.

„Integrační programy jsou samozřejmě drahé, Německo na ně minulý rok vynaložilo 15,1 miliardy eur. Není to ale dražší než výchova dětí a jejich vzdělávání na to, aby se uplatnily na potřebných pracovních pozicích. Německá populace by se navíc nebýt uprchlíků zmenšovala,“ píše Bershidsky. Podle jeho názoru by tak evropské země měly uvolnit překážky, které přicházejícím brání ve vstupu na pracovní trh včetně uznávání jejich vzdělání.

Zdroj: Bloomberg