Reich: Indický experiment naznačuje, co udělá s ekonomikou velký peněžní šok

„Demonetizace Indie, která proběhla v roce 2016, snížila objem hotovosti v oběhu o 75 %,“ tvrdí na stránkách VoxEU ekonom Gabriel Chodorow-Reich. A popisuje, jaký měl tento krok dopad na ekonomickou aktivitu a další oblasti. Indie totiž podle něj ukazuje, jaké jsou krátkodobé náklady demonetizace a její dlouhodobé přínosy.

O roli peněz v ekonomice debatují ekonomové dlouhodobě. Rozsáhlé přirozené experimenty, které by se týkaly velkých změn v monetární oblasti, jsou ale vzácné. Jeden z nich proběhl právě v Indii poté, co premiér Narendra Modi v listopadu 2016 nečekaně vystoupil v televizním vysílání a hovořil o potřebě boje s černým trhem. V jeho rámci vláda rozhodla, že z oběhu budou okamžitě staženy staré bankovky dvou nejvyšších nominálních hodnot s tím, že lidé je mohou uložit do banky, ale nesmí se používat k placení.

Tyto bankovky měly být nahrazeny novými v hodnotě 500 rupií a 2 000 rupií. Jenže nastaly problémy s jejich tiskem a výsledkem celého procesu byl prudký pokles množství peněz v oběhu. Chodorow-Reich dodává, že to vše proběhlo na pozadí celkově stabilní makroekonomické situace a nakonec bylo přibližně 99 % demonetizovaného oběživa přeměněno na depozita, takže širší peněžní agregáty zůstaly beze změny.

Staré bankovky stahované z oběhu tvořily asi 86 % celkové hodnoty oběživa, vládě se však podařilo vytisknout nové bankovky odpovídající jen asi 10 % hodnoty těch starých. Takže celková hodnota oběživa používaného k transakcím během jednoho dne klesla o 75 %. Ekonom zmiňuje, že jde o extrémní událost, která vedla ke znatelnému poklesu ekonomické aktivity a zaměstnanosti, i když tento pokles nedosáhl rozměrů, které by se rovnaly poklesu oběživa. Rozdíl mezi změnou ekonomické aktivity a oběživa ekonom vysvětluje tím, že lidé pravděpodobně našli řadu způsobů, jak nové nařízení obejít. Prodejci mohli dál brát nezákonné bankovky, mohli prodávat na neformální půjčky či přijímat elektronické platby.

Ekonom se domnívá, že tento přirozený experiment naznačuje, co by se mohlo stát v případě, že by se některá členská země eurozóny rozhodla opustit euro a vrátit se ke své původní měně. Nebo kdyby v zemi, která používá ve velkém elektronické platební prostředky, došlo k rozsáhlému výpadku systému (takovou zemí je například Švédsko). „Naše výsledky ukazují, že ekonomické ztráty by byly značné,“ píše Chodorow-Reich. Nicméně dodává, že vedle krátkodobých ztrát je dobré uvažovat i o dlouhodobých přínosech. Ty mohou zahrnovat zlepšení výběru daní či rozšíření elektronických plateb.

Zdroj: VoxEU