Geoff Stilwell, CEO společnosti Beech Underwriting, věří, že za tímto fenoménem je změna mentality teroristů. Jednou z nejvýraznějších událostí nedávné minulosti, kterou lze ve své podstatě považovat za exemplární případ, byl útok na koncertě zpěvačky Ariande Grande v Manchesterské aréně. Teroristé tam odpálili bombu v okamžiku, kdy se akce chýlila k závěru a kdy se diváci rozcházeli. Exploze zabila na místě 23 osob a 139 dalších zranila.
Rozdíl mezi událostmi jako se odehrála v Manchesterské aréně a teroristickými ataky z minulosti vysvětluje Stilwell takto: cílem nebyla samotná aréna jako symbol byznysu nebo určité globální společnost, byli to přímo lidé uvnitř, na něž teroristé explozi nasměřovali.
„Zjevně způsobili velkou škodu na foyeru arény a dalších prostorách nebo vybavení, avšak nebylo jejich cílem zničit nebo zbourat objekt jako takový. Účelem bylo způsobit co nejvíce újmy na zdraví a životech,“ komentoval událost Stilwell.
To je základní odlišnost od způsobu práce předchozích skupin teroristů. Ti plánovali a uskutečňovali útoky na budovy jako zástupné symboly institucí nebo firem, proti nimž se vymezovali. Nyní je mnoho ataků nahodilejších, tvrdí Stilwell. „Lidé musí počítat s tím, že události mohou být namátkové. Netvrdím, že nejsou plánované, ale nejsou plánované specificky na konkrétní hotel určitého řetězce nebo cokoli podobného.“
Toto přesvědčení o nahodilých útocích je něco, co vede Stilwella ke školení zákazníků jeho společnosti o různých typech pojištění proti terorismu. Věří, že makléři mohou využít tyto příklady, aby jim pomohly prodat krytí jako je například odmítnutí „přístupu“, a to i v situacích, kdy nedojde ke konkrétní škodě.
„Když například dojde k infiltraci teroristů do Parlamentu, jejich hlavním cílem je maximální narušení chodu dané instituce, ale také přilehlého okolí,“ vysvětluje Stilwell. „A to je důvod, proč říkáme lidem, kteří v okolí potenciálně postižitelné instituce podnikají – Pokud tady chcete rozvíjet svůj byznys, počítejte s tím, co bude výsledkem řádění těchto zločinců. Musíte proto mít krytí pro případ znemožnění přístupu do firmy. To je naprosto zásadní, protože i když vám nevznikne žádná materiální škoda, může se stát, že nebudete moci vaši společnost provozovat třeba celý týden.“
Makléři by v kontextu své role měli poukázat na to, kolik finančních prostředků mají jejich klienti v záloze. Většina firem totiž nemá příliš velkou rezervu. Dojde-li k obdobnému výpadku, jak dlouho může podnik přežít? Jak časově rozsáhlá musí být podobná situace, aby se přes ni zákazník už neodkázal přenést? To jsou argumenty pro tento druh pojištění.
„Bohužel takové firmy se stávají nevinnými oběťmi násilného děje, na který nemají vliv,“ upozorňuje Stilwell. „Je třeba klást otázky: Jste schopni v případě, že se něco takového stane, vydržet bez obchodování dva týdny? A odpověď bude pravděpodobně u mnohých z nich znít, že schopni nejsou.“
Jednoduchý příklad: restaurace spoléhá na to, že do ní týdně zavítá dva tisíce hostů. Pokud se tak nestane, podnik přesto musí zaplatit svým dodavatelům. Na dně se ocitne, nemá-li dostatek kapitálu k překlenutí této doby bez zákazníků. Pojištění může být záchrana podnikání. „Znovu opakuji: lidé musí porozumět tomu, že pokud nemají kapitál dostupný k vykrytí uzavřeného obchodu až na čtyři týdny, musí si pořídit pro tento účel pojištění pro případ nemožnosti přístupu do firmy,“ uzavírá Geoff Stilwell, šéf Beech Underwriting.