Víkendář: Potřebujeme novou vědní disciplínu. Disciplínu pokroku

Slovem „pokrok“ obvykle míníme „kombinaci ekonomických, technologických, vědeckých a kulturních změn, které mají dopad na naše životy a životní standard“. Tvrdí to The Atlantic s tím, že „z nějakého důvodu ale neexistuje žádná věda, která by se přímo pokrokem a jeho urychlováním zabývala“. Potřeba dalšího pokroku by přitom měla být zřejmá z toho, že „jsme stále nevyléčili všechny nemoci, nevíme, jak vyřešit změnu klimatu či jak umožnit většině světové populace, aby žila tak jako její nejbohatší část“. The Atlantic tak navrhuje vytvoření takzvaných Progress Studies, tedy jakési vědecké disciplíny zabývající se pokrokem.

Zmíněná vědecká disciplína by se mimo jiné mohla zabývat tím, jak předpovídat a bránit přírodním katastrofám, zlevnit cestování či lépe vzdělávat mladé lidi. To všechno jsou oblasti, kde je dalšího pokroku třeba. Dosáhnout jej lze často jen malými kroky, které se vzájemně doplňují. Jenže jak poukazuje The Atlantic, i kdyby nové objevy zlepšily náš životní standard jen o 1 % ročně, naše děti na tom budou ve své dospělosti o 35 % lépe. Pokud by se zlepšoval o 3 % ročně, jejich životní standard bude 2,5krát vyšší.

V dávné minulosti byl pokrok soustředěn do různých částí světa. V Řecku objevili dlouhou řadu vynálezů včetně obloukového mostu, kolem roku 1100 ale byly objevy pravděpodobně koncentrovány nejvíce v Číně a na Blízkém Východě. Lidstvo pak nesmírně obohatili renesanční umělci, v osmnáctém a devatenáctém století prudce stoupala ekonomika severní Anglie. V dnešní době vyniká například Silicon Valley. The Atlantic se proto domnívá, že pro pokrok je důležitý určitý ekosystém a věda o pokroku by se měla zabývat právě otázkami typu: Proč vývoj, který nastal v Silicon Valley, nenastal třeba v Japonsku či Bostonu?

Podobnými tématy se již nyní zabývá řada vědců a disciplín, nicméně dosažené znalosti jsou roztříštěné a to komplikuje jejich využití v otázkách, jako je nejlepší systém vzdělávání mladých lidí. The Atlantic dodává, že praxe i výzkum ukazují, že významného pokroku lze dosáhnout díky lepšímu managementu a organizaci naší činnosti. Cituje studii, podle které výuka managementu ve firmách v Itálii „zlepšila během 15 let produktivitu o 49 %“.

Progress Studies by jako vědní disciplína byla odlišná od těch existujících v tom, že „pouhé pochopení věci by nebylo jejím konečným cílem“. Její úspěch by byl měřen schopností identifikovat a prosazovat konkrétní kroky na univerzitách, ve státních i neziskových organizacích, u podnikatelů, politiků a v dalších institucích. V tomto smyslu by se dala přirovnat k rozdílu mezi biologií a medicínou, u níž je také cílem dosáhnout změny a ne pouhého pochopení. The Atlantic dodává, že pro některé lidi může být koncept „pokroku“ příliš svazující. Nicméně například z hlediska financování vědy a výzkumu by právě tento koncept měl hrát prioritní roli.

Zdroj: The Atlantic