MONETA Money Bank (Koupit, 12m cíl = 97 CZK) - Dobrá provozní výkonnost (Komentář k výsledkům)

Výsledky hospodaření za Q2 19 celkově mírně předčily očekávání trhu. Meziroční nárůst čistého zisku o 8,5 % nad úroveň 1 mld. CZK byl dán vyššími úrokovými i neúrokovými výnosy. Management mírně vylepšil svůj výhled celoročního čistého zisku společně s nižšími náklady na riziko a vyšší očekávanou ROTE.

Fakta a události: (1) Moneta opět výrazně předčila růstem svého úvěrového portfolia celý trh, když celkové úvěry vzrostly o 10,9 %, zatímco v případě trhu se jednalo o 5,5 %. Důvodem byl především nárůst retailového portfolia, naproti tomu korporátní úvěrové portfolio dynamikou za trhem zaostalo. Management vývoj vysvětlil tím, že se banka nyní v tomto segmentu soustředí na ziskovost a nikoliv objem. (2) Čistý úrokový výnos vzrostl o téměř 10 % na 1,955 mld. CZK. Čistá úroková marže dosáhla stejné výše jako v předešlém kvartále i o rok dříve, tedy 3,9 %. To je ovlivněno zejména zdravějším a kvalitnějším úvěrovým portfoliem a robustním nárůstem úvěrů. Marže ale stále zůstává výrazně nad úrovní hlavních konkurentů. (3) Čistý výnos z poplatků vzrostl o více jak 5 % na 484 mil. CZK. Propady poplatků z depozitních a úvěrových produktů a sankčních poplatků se daří bance více jak kompenzovat rostoucími výnosy z poplatků za zprostředkování pojištění, z prodeje a správy investičních fondů a uskutečněných transakcí. (4) Provozní náklady ve Q2 19 meziročně vzrostly o 9,5 %. Důvodem byly především odpisy a amortizace dlouhodobého majetku, které vedle investic do IT a digitalizace vzrostly vlivem nového účetního standardu IFRS 16. Personální náklady výrazných změn nedoznaly, zatímco administrativní náklady se snížily. (5) Managementu se již téměř podařilo naplnit svůj cíl pro prodeje nevýkonných úvěrových pohledávek, které mají přinést pozitivní dopad do výsledků hospodaření ve výši 350 mil. CZK. Banka za prodeje v letošním roce již utržila 313 mil. CZK. Další monetizace bude pokračovat i v druhé půlce roku, nicméně v mnohem menším rozsahu než v předchozích obdobích. Poměr NPL v půli 2019 činil 1,8 %, což je výrazně pod průměrem celého českého trhu 3,0 %. Celkové krytí nesplácených úvěrů dosáhlo 109,4 % oproti 93,4 % před rokem.

Kapitálová pozice a dividendová politika: Kapitálová pozice banky zůstává velmi silná (kapitálová přiměřenost 16,7 %, cíl managementu 15,5 % a celkový regulatorní požadavek 14,35 %). Přesto management chce pokračovat v další optimalizaci kapitálu skrz emisi dodatečných dluhových instrumentů v přibližném objemu 2,5 mld. CZK. Management potvrdil svoji střednědobou dividendovou politiku, tedy vyplatit minimálně 10,2 mld. CZK, což představuje 6,65 CZK na akcii z čistého zisku let 2019, 2020 a 2021. Program zpětného odkupu akcií v pilotním objemu 1 mld. CZK (nebo 11 mil. akcií), což představuje zhruba 2,5 % celkové tržní kapitalizace, by měl být spuštěn koncem letošního nebo začátkem příštího roku. Návrh musí schválit Česká národní banka a valná hromada akcionářů, která je plánována na říjen či listopad.

Celoroční výhled: Management nyní očekává celoroční čistý zisk v minimální výši 3,8 mld. CZK (?3,7 mld. CZK v předchozím výhledu) s minimální ROTE 16 % (?15,5 %) a nižšími náklady na riziko o 10 bb ve výši 35 až 45 bb. Banka zároveň očekává nepatrně nižší míru efektivní daně na úrovni 19,5 % (20 %). CEO potvrdil střednědobý výhled a dodal, že očekávaný čistý úrokový výnos v minimální výši 11 mld. CZK je velkou výzvou s ohledem na to, že centrální banka pravděpodobně již nebude dále zpřísňovat svoji měnovou politiku.

Potenciální dopad na cílovou cenu a doporučení: Zveřejněná čísla víceméně naplnila naše očekávání. Reportovaný čistý zisk byl nepatrně nižší, ale nijak neměníme naše celoroční odhady. Zvýšený výhled managementu je nyní v blízkosti našeho odhadu. Stále považujeme aktuální cenu akcií za podhodnocenou, a proto držíme v platnosti naše nákupní doporučení s cílovou cenou 97 CZK na akcii.

Rizika: Sektorová daň, popřípadě zvláštní bankovní odvod se zdají být v současné chvíli méně pravděpodobné. Nicméně vláda plánuje založit speciální investiční fond, do kterého by měly z počátku přispět čtyři největší banky. Dovedeme si však představit, že v další fázi budou zahrnuty i jiné banky. Z pohledu hospodaření se jako nejzásadnější riziko jeví výrazné a rychlé ochlazení tuzemské ekonomiky s následným snižováním úrokových sazeb, které by mělo negativní dopad na úvěrovou aktivitu a úrokové výnosy banky.