PMI v červenci propadl na desetileté minimum

Český index nákupních manažerů ve výrobě v červenci dále výrazně poklesl a dosáhl hodnoty 43,1, což je nejnižší hodnota za desetiletí. Následoval tak vývoj německého ukazatele, který v červenci spadl na stejnou hodnotu.

Do nálady průmyslníků se negativně propisuje zejména zpomalení globální ekonomiky a rizika ovlivňující světový obchod (celní války, brexit). Pro tuzemský průmysl je stěžejní především vývoj v sousedním Německu, kam směřuje třetina našeho exportu. Zatímco například sentiment průmyslových producentů v Polsku se drží v těsné blízkosti 50 bodů, naše PMI následuje s mírným zpožděním vývoj v Německu a je taženo dolů.

Z červencového průzkumu nákupních manažerů vyplývá, že na počátku třetího čtvrtletí se prudce zhoršilo vnímání celkové ekonomické situace. Průmyslové podniky vnímají zejména pokles produkce, nižší však byly i nové objednávky, které indikují úroveň budoucího objemu výroby. Nižší produkce pak ovlivňuje i zaměstnanost. Ta začala v průmyslu klesat již před několika měsíci, v červenci se však její pokles značně prohloubil. Podnikům naopak mírně pomáhá nižší cenová úroveň vstupů (nižší již pátý měsíc v řadě), stěžují si však, že došlo k nárůstu cen některých služeb.

Přestože ekonomika vykazuje nadále nadprůměrné hodnoty, např. HDP v prvním čtvrtletí meziročně vzrostlo o 2,8 %, nálada v průmyslu stále klesá. V rozporu s PMI indikátory jsou data z průmyslu měřená metodikou ČSÚ (poslední údaje za květen), která ukazují trochu jiný obrázek.  Podle nich objem nových zakázek v květnu stoupl o 4,1 %, jejich nejvýraznější nárůst byl pak zaznamenán v autoprůmyslu (o více než 6 %).

Autor: Luboš Růžička, analytik
Editor: Eliška Jelínková, analytička
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.