Japonsko, země ultranízkých sazeb, varuje svět

Svět se posouvá do éry čím dál nižších úrokových sazeb a dluhopisů se záporným výnosem. A Japonsko může posloužit investorům jako precedent k nezaplacení. Před dvaceti lety se tento národ stal průkopníkem nulových sazeb a později i rekordního stimulu pod guvernérem centrální banky Haruhikem Kurodou. Ten trval více než šest let. Jak takový režim přežít?

Jedním z důsledků režimu ultranízkých sazeb Japonska je to, že masivně rozšířily investice do zahraničních aktiv. Ještě větší vypovídací schopnost mají extrémy, do kterých jsou japonští investoři schopni v honbě za výnosy zajít.

Hon za ziskem je rok od roku zoufalejší a na oblíbených obchodech je čím dál více plno. To nutí i nejkonzervativnější investory přesedlat na rizikovější aktiva, která s sebou nesou větší riziko pohybů měnových kurzů i měnových politik a s nimi související nenadálou volatilitu cen a peněžních toků.

Bez domácích vazeb

Japan Post Bank je zářným příkladem toho, jak velké odlivy na globálním trhu způsobily ultranízké sazby. A správci aktiv v Evropě a zbytku světa je možná budou muset následovat. Tato banka nakupila za deset let portfolio zahraničních dluhopisů ve výši 575 miliard dolarů a nyní je spojená se jmény jako Pimco, BlackRock a Vanguard.

Norinchukin Bank, družstvo, které investuje vklady milionů japonských farmářů a rybářů, jde ještě dramatičtější cestou. Nasosalo 68 miliard dolarů zajištěných dluhových obligací z celého světa. „Éra, kdy japonští investoři, kteří silně tíhli k domovině a vytvářeli portfolia dluhopisů a akcií plných Japonska, skončila před 15, 20 lety,“ uvedl Hirojuki Macunaga, šéf investic u UBS Asset Management v Japonsku.

Čtení z čajových lístků

Když jde o to, kde se dočkat zisků z dluhopisů, ví místní pojišťovny moc dobře, odkud vítr fouká, a to jak doma, tak v zahraničí. V posledních letech naskočily do francouzských vládních dluhopisů, ale výnosy jsou tam záporné, a tak zaměřují svou pozornost na okraj Evropy, aby ukořistily poslední zbytky kladných výnosů. S tím, jak ECB obnovuje uvolňování měnové politiky, bude tento trend pravděpodobně pokračovat.

Kromě toho také míří do rizikovějších rozvíjejících se trhů a v Indonésii udávají novou výši nákupů. Ta, aby využila poptávky, vydává dluhopisy denominované v jenech.

Měnové riziko

Problémem bank a pojišťoven je to, že většina jejich závazků, jako vklady zákazníků, jsou v jenech, což znamená potřebu chránit se proti ostrým propadům na měnových trzích. Když dojde na americké dluhopisy, které byly základem mnohých portfolií, tak ty po nákladech na hedging nemají žádný anebo malý výnos.

Japonský vládní investiční fond koupil v loňském fiskálním roce zahraniční měnově zajištěné dluhopisy za 1,3 bilionu jenů. Bylo to poprvé, co tento největší penzijní fond na světě koupil zahraniční dluhopisy s měnovým zajištěním. Mohl by tím naznačovat, že vnímá hrozící riziko pohybů na měnových trzích.

Pozor na bubliny

Shizuoka Bank si připisuje zdravé zisky, ale mnoho z jejích vrstevníků nemá pevnou půdu pod nohama, a to vlivem super nízkých úrokových sazeb, zmenšující se základny zákazníků a vlivem investic do oblastí mimo jejich expertízu. Agentura pro finanční služby (FSA) loni vybrala 30 regionálních bank a souvisejících holdingových společností, u kterých soudí, že u investic do cenných papírů na sebe berou vysoké riziko vzhledem ke svým možnostem.

Japonská centrální banka tento problém také bedlivě sleduje. Její vlastní finanční nerovnováha se vyšplhala na nejvyšší úrovně od dob bubliny a stížnosti investorů a obchodníků ohledně její politiky narůstají. Japonská centrální banka na svém červencovém zasedání nechala vše při starém. K tomu ale nepatrně zhoršila výhled pro HDP i jádrovou inflaci a ujistila, že nebude váhat s uvolněním politiky, pokud stoupnou rizika pro inflační cíl.

Z dosahu davů

Dalším problémem je, že jak investoři čelí nižším výnosům, nahrne se spousta lidí na stejné místo ve vidině nové příležitosti. „Každý loví zisky a je velmi riskantní jít tam, kde už je narváno,“ řekl Hideo Kondo, který jako šéf penzijního fondu pro japonskou chemičku DIC Corp. dohlíží na 100 miliard jenů. „Mnozí se agresivně vrhají do infrastruktury a soukromých trhů na věci, jako jsou dluhy a nemovitosti. Na těchto místech se chceme novým investicím vyhnout.“

Kondo, který spravuje fond už 20 let, řekl, že součástí odpovědi je hledat díry na trhu. Našel je v lecčem od japonských solárních projektů až po fondy, které skupují úvěry a cenné papíry fintech firem. Mnoho z těchto aktiv jsou jednorázové příležitosti.

Odhalit skryté diamanty

Kazujuki Terao, šéf investic u japonské divize Allianz Global Investors, to vidí jinak. „Jádrem věci je, jak najdete určitý druh akcie, která přinese zisk v ekonomice, která už neroste,“ řekl Terao. Podle dat z Bloombergu má Allianz podíly u výrobců léčiv, velkoobchodů a distribučních firem a trochu blue-chips. Jak zpomalují i rozvíjející se trhy, nemusí být podle Teraa zahraničí lékem na všechno.

Učit se od mistrů

Hiroši Macumoto z Pictet Asset Management tvrdí, že před nedávnem jeho evropští kolegové nechápali obrovskou popularitu jednoho z fondů Pictetu v Japonsku, který investoval do utilit po celém světě. Zisky byly v porovnání s evropskými akciemi nevýrazné, ale japonští investoři v nich viděli bezpečí a stálý příjem, který je na domácí půdě stále těžší najít. „Všichni se mě ptali ‚Ale proč?‘,“ řekl Macumoto. „Já jim řekl ‚Počkejte a uvidíte, za pět let budete ve stejné situaci‘.“

Zdroj: Bloomberg