Magid: V podstatě nikdo v Bruselu netuší, co Evropská unie vlastně znamená

„Během prvních dvou týdnů v Bruselu strávených ve funkci nového europoslance jsem pochopil jednu málo uvěřitelnou věc. V podstatě nikdo v Bruselu nemá ani ponětí, co Evropská unie vlastně znamená. A co je ještě důležitější, kam vlastně směřuje. Potuchy o tom nemá ani její vedení,“ píše na stránkách Politica člen britské Strany zelených Magid Magid, který dříve působil jako starosta města Sheffield.
 
Magid tvrdí, že první pohled na seznam jeho povinností europoslance v něm vyvolal pocit, že se vzdaluje reálnému životu a noří se do moře byrokracie, nepotřebných detailů a politiky. Namísto toho, aby se místní byrokraté snažili přiblížit běžným lidem, mají „hlavy zabořené v písku“ a žijí si ve své bublině. V té jsou oslavovaní politici, kteří „zachraňují velké banky, útočí na migranty a na členské země uvalují škodlivou politiku fiskálního utahování“.

Magida podle jeho slov zaujalo i to, že byl během svého prvního dne v Bruselu parlament požádán, aby parlament opustil, protože se automaticky předpokládalo, že tam nemá co dělat. Podle europoslance v něm ale největší pobouření vyvolává otevřený rasismus některých politiků, jako je italský vůdce Matteo Salvini.

„Europoslanci musí pochopit, že nejde o politický boj v parlamentu a bruselských kancelářích, ale o komunity, ve kterých žijeme, a o lidi, se kterými tam žijeme,“ píše Magid. Podle něj přitom nejsme v pozici, kdy bychom si mohli dovolit vyhýbat se těžkým otázkám a rozhodnutím, protože „evropský projekt ohrožuje myriády věcí včetně růstu moci krajní pravice, vysoké nerovnosti či změny klimatu. To vše volá po radikální změně současného stavu pasivity... V Bruselu je třeba více transparentnosti v procesu rozhodování. Jeho instituce jsou nyní zamořeny skrytými dohodami a jednáním za zavřenými dveřmi,“ míní Magid.

„Jak to funguje, již vidím jasně. Jak můžeme odmítat nařčení z toho, že evropské elity jsou mimo realitu, když je vedení Parlamentu a Komise vybíráno na základě nezveřejňovaných dohod něco za něco, které se uzavírají nad šampaňským v nejlepších bruselských hotelech?“ ptá se Magid. V Bruselu se pak podle něj na řešení problémů používá metody „natřít novou barvou rozpadající se zdi“. Potřeba je ale radikální program, který bude dbát o ty nejzranitelnější a zaměří se na změny klimatu, aby ochránil i budoucí generace.

Zdroj: Politico