Komu patří budoucnost?

Současný pupek investičního světa se nachází v Americe. Dění na Wall Street čeří vlny, které se následně rozbíhají po celém světě. Burza nerovná se ekonomika, ale američtí podnikatelé si udržují silný inovační potenciál. Mladé technologické firmy vznikají po celém světě, o své slovo se hlásí Čína, Evropa povážlivě kulhá.

Celosvětový index MSCI World All Countries, tedy celosvětové akcie, tvoří dohromady zástupci z 23 zemí rozvinutých a 24 rozvíjejících se. Akciový index určuje, do čeho se dá investovat. V indexu mají takřka z 54 % zastoupení firmy ze Spojených států amerických (navzdory mnohem menšímu podílu USA na světové ekonomice). Další významní zástupci se na lídra dívají z natolik drtivého odstupu, že je to až skoro ostuda. Evropa jako celek dodává asi 14 %, nejvýznamnější hráči zde jsou Velká Británie (5,1 %), Francie (3,3 %) a Švýcarsko (3,1 %). Japonsko samotné dodává sedmiprocentní váhu, Čína se krčí vzadu s malým, tříprocentním zastoupením. Situace odpovídá historii. Dvacáté století „poklidného“ amerického politického vývoje, tím myslím bez významných válek, vyvlastňování, komunistických experimentů a podobných eskapád, stvořilo řadu globálně úspěšných firem.

FAANG a BAT

Inovace se však nezastavila uprostřed minulého století, vždyť se podívejme na pětici současných nejhodnotnějších firem. Microsoft je sice takový starší pán, Apple má také v rámci svých kolegů delší historii. Naopak firmy jako Amazon, Alphabet (Google) a Facebook se zrodily na přelomu milénia. A to se bavíme jen o těch největších a nejvýznamnějších firmách. Celá řada dalších technologických firem má v našich životech významné místo (například Netflix, Spotify či Twitter). V současnosti nás jejich existence obohacuje o celou řadu investičních zkratek, například sestava GAFA (Google, Amazon, Facebook, Apple) anebo FAANG (to samé plus Netflix). Silná čínská trojka se schovává pod zkratkou BAT (Baidu, Alibaba, Tencent).

Po světě teď pobíhá 326 jednorožců

Nedávno vyšel aktuální přehled tzv. unicornů, jednorožců. To je mladé pojmenování, pojem samotný se zrodil až v roce 2013. Jde o firmy v počáteční fázi své existence, prozatím v soukromých rukách. Důležitá podmínka je, že jejich odhadované ocenění (zatím tedy mimo veřejný trh) přesahuje 1 miliardu dolarů. Mýtické zvíře, jednorožec, má reprezentovat statistickou anomálii – uspěje totiž jen jeden z mnoha. Aktuálně po světě pobíhá 326 jednorožců. Pozoruhodné je však geografické rozdělení, takřka polovina mladých firem pochází z Ameriky (nejznámějším zástupcem je zde nyní Airbnb; letos na burzu vstoupily známé firmy, jako Uber, Lyft, Pinterest; a tímto krokem opustily stádo jednorožců). Na druhé místo se díky svému inovačnímu potenciálu vyšvihla Čína, která má 94 zástupců, tedy skoro třetinu z celkového počtu. Nebude to náhoda. Žebříčky jednorožců jsou plné čínských vlajek už několik let. Start-upy se většinou zabývají hledáním úspěchů v nových cool odvětvích a celkově čtyři z pěti unicornů se snaží dobýt svět s unikátním softwarem. Samozřejmostí je touha uspět u nejmladší spotřebitelské generace, která je od plenek online.

Avast jako nedávný zástupce z Česka

Jak je na tom Evropa? Žádná sláva. Sedmnáct svých zástupců hlásí Velká Británie, osm jedinců nabízí Německo. A za nimi jsou už náhodně rozesetí jedinci. Česko mělo dlouho mezi jednorožci jednoho zástupce, poskytovatele zabezpečení Avast. Firma úspěšně vstoupila na burzu v květnu 2018 a její současná valuace odpovídá 87 miliardám korun. Pěkný trofejní úlovek. Valuace jednorožce byla více než potvrzena. Buďme za tohoto zástupce na globálním poli úspěšných rádi, na jeho pokračovatele mezi jednorožci si budeme muset počkat.

Evropa neumí vytvořit nové giganty

Bohužel, v Evropě vzniká minimum technologických a globálně ambiciózních firem. Je třeba dodat, že to není záležitost poslední pokrizové dekády, kdy se objevil investiční pojem unicorn. Pokud se totiž podíváme na největší současné korporace, tedy firmy s tržní kapitalizací přesahující 100 miliard dolarů, Evropa nedodala ani jediného nového zástupce za uplynulých 40 let! Naopak v Americe takových firem vznikla celá řada. Zastoupení firem budoucnosti je povážlivě slabé. Považte, kolik technologických firem evropského původu vylovíte ze své paměti?

Airbus září, Railbus nedostal šanci

Evropa stvořila úspěšné průmyslové giganty a na jejích burzách je hodně firem žijících ze slavných časů minulosti. Otázkou zůstává, nakolik jsou hegemoni minulé a současné doby schopni jít nadále s dobou a reagovat na měnící se prostředí? A potom je tady politika. Nedávno bylo zamítnuto spojení vlakové divize německého Siemensu a francouzského Alstomu kvůli antimonopolním pravidlům EU. Diskutovaný nový hráč by byl příliš dominantní pro evropské trhy, dostal by však větší páku uspět za hranicemi Evropy. Komu měl konkurovat? Především čínské polostátní společnosti CRRC. Jde o největšího výrobce vlaků na světě. 9 z 10 jüanů jejich tržeb pochází z domácího trhu, jedná se prakticky o čínskou domácí firmu. Zamítnutí fúze je v ostrém kontrastu například s úspěchem Airbusu, který spolu s Boeingem tvoří faktický globální duopol. Airbus je vzorným příkladem evropské spolupráce, v této firmě jsou zapojeni Francouzi, Němci i Britové. Airbus letos slaví 50 let své existence a 12 tisíc vyrobených letadel. Kdysi to býval otloukánek, dnes nezpochybnitelný hegemon. Dle současných pravidel by však Airbus neměl šanci vzniknout. Vraťme se ale k tématu malých, teprve vznikajících inovativních firem. Přeci jen přísná antimonopolní pravidla dopadají na zcela odlišný segment trhu z pohledu velikosti firmy.

Komu tedy patří budoucnost?

Ať už si komunistické vedení Číny prosadí cokoliv, rostoucí podnikatelské podhoubí má velký tah na branku. Proporce čínské ekonomiky v poměru k ekonomice globální jasně roste a postupem času se bude zastoupení čínských investic v mezinárodních investičních indexech navyšovat. Má však smysl do Číny investovat už nyní? Záleží na vaší touze po riziku. Čas od času v Číně zmizí majitel významné firmy, za podivných okolností firmu převezme konkurence. Já sám bych raději zůstal u toho prověřeného. Amerika hraje první ligu a bezpochyby ještě dlouho zůstane na špici. Warren Buffett tvrdí, že Amerika je velká země, která nabízí nepřeberné firemní příběhy, a proto nemá důvod investovat mimo ni. Je to skutečně jediná země na světě, kde složíte diverzifikovaný portfoliový mix ze státních dluhopisů a akcií obchodovaných na domácích burzách. Globální expozici americký investor získává prostřednictvím zahraničního působení korporací. Evropa bohužel není pro investory optimální. Z pohledu akcií mně chybí nové firmy, které v Evropě vznikají minimálně, dluhopisová část je bohužel nefunkční kvůli měnové politice ECB a záporným výnosům evropských státních bondů.

Autor: Jaroslav Vybíral, analytik, ČSOB AM