Rozbřesk: Výbušná zjištění ECB aneb proč záporné sazby “údajně” fungují

Měli jsme spolu s většinou trhu za to, že záporné sazby se v eurozóně příliš neosvědčily. Strach přenášet je na klienty a z toho vyplývající negativní dopad do hospodaření mohl některým evropským bankám omezit objem dostupného kapitálu a teoreticky tak zúžit prostor pro poskytování nových úvěrů. Tedy pravý opak toho, co centrální banka zamýšlela. Nový výzkum ECB z června 2019 však tvrdí opak. A to je i jeden z důvodů, proč Mario Draghi před týdnem v Sintře vrátil záporné úrokové sazby zpět do zbrojního arzenálu.

Ve své studii dokazuje ECB několik důležitých věcí. Za prvé, při analýze důvěrných (neveřejných dat) ekonomové ECB zjistili, že finančně silné a zdravé banky jsou schopné přenést negativní úrokové sazby na své korporátní klienty. Domácnostem se sice účtovat záporné úroky bojí - jejich vklady jsou však v menšině. Pro podniky na rozdíl od domácností je možnost přechodu k fyzické hotovosti hodně omezená a nezbývá jim než záporné úročení svých peněžních zůstatků jednoduše akceptovat.

ECB navíc objevila, že banky, které mají možnost přenést záporné sazby na své klienty, mají levnější financování a mají tendenci poskytovat více levnějších úvěrů. Současně se také mění chování klientů těchto bank. Podle zjištění centrálních bankéřů se snaží minimalizovat své hotovostní zůstatky a více investovat. Jednoduše řečeno, snižování sazeb do záporu zatím nese své ovoce.

Zdali eurozóna potřebuje ještě nižší sazby než dnes, je ovšem otázka, kterou daná studie logicky neřeší. Ve světle zhoršující se inflační prognózy, která nutí ECB jednat, však Mario Draghi rád vzal úrokové sazby znovu do hry.

Jednou z výtek vůči dalšímu snižování sazeb i tak zůstává nežádoucí redistribuce bohatství ve společnosti. Pokud sazby klesají posledních 8-10 let a výhledově půjdou další 2 (možná 3) roky ještě hlouběji do záporu, je otázka, zda je měnová politika ještě v dlouhém období neutrální. Učebnicově by měla ve špatných časech pomáhat ekonomice skrze podporu majetným a zadluženým a v dobrých časech ekonomiku brzdit a chránit tím před inflací chudé a nemajetné. V poslední dekádě jako by však stála pořád na jedné straně… To už je ovšem složitější otázka, která se dotýká samotné podstaty měnové politiky - není cíl v podobě spotřebitelské inflace příliš úzce definovaný? ECB sama nemá mandát ani chuť tento cíl zpochybňovat, a tak další pokles sazeb rozhodně nelze vyloučit.

TRHY
CZK a dluhopisy
Česká koruna s blížícím se zasedáním ČNB posiluje a posunula se pod 25,50 EUR/CZK - nejsilnější úrovně od podzimu 2018. Regionálním měnám nevadilo včera ani ponechání sazeb v Maďarsku beze změny, které neoslabilo forint, ani jestřábí korekce z Fedu a silnější dolar - nic z toho se koruně zpravidla nelíbí.

Dnešní ČNB se s vysokou pravděpodobností kvůli vnějším rizikům a lehkému odeznívání domácích inflačních tlaků vysloví pro stabilitu sazeb. Trhy jsou z hlediska politiky ČNB (sázky na pokles sazeb do roka) možná až moc skeptické. Z toho teoreticky koruna může lehce těžit, stejně tak jako ze začátku léta a z menší aktivity zahraničních hráčů.

I přes lepší vyhlídky však korunu bude zatěžovat řada negativních faktorů, které ji budou od dalších zisků odrazovat. Náš střednědobý výhled proto s žádnými výraznějšími zisky CZK nepočítá.

Zahraniční forex
Čelní představitelé Fedu včera na jednu stranu trh utvrdili, že snížení úroků konci července je velmi realistické na stranu druhou dali jasně najevo, že 50 bodové snížení úroků příští měsíc je zcela nerealistické. Zatímco tedy šéf Fedu Powell prakticky zopakoval to, o čem hovořil na tiskové konferenci minulý týden, tak největší holubice uvnitř FOMC - J. Bullard - dal jasně najevo, že trh může počítat maximálně se snížením o 25 bodů v červenci a o 50 bodů do konce roku. To vedlo k nárůstu krátkodobých úrokových sazeb v USA a k posílení dolaru. Další vystoupení členů FOMC budou následovat, přičemž za ta nejdůležitější lze považovat ta po schůzce G20 o tomto víkendu (např. Powell vystoupí 10. července v Kongresu).

Maďarská MNB včera nakonec ponechala úrokové sazby beze změny, což přičetla zejména změnám v chování hlavních centrálních bank (Fedu a ECB). Vyznění komentáře MNB je přitom velmi neutrální a rozhodně se k žádnému dalšímu zvyšování úroků nezavazuje. Forintu však prozatím tato politika zjevně nevadí.

Ropa
Ropa Brent dnes atakuje úroveň 66 USD/barel, povzbuzena prudkým poklesem zásob ve Spojených státech. Dle Amerického petrolejářského institutu se totiž zásoby surové ropy snížily o 7,5 mil. barelů, což je znatelný rozdíl oproti předešlým týdnům, které se nesly ve znamení jejich sezónně netradičního růstu. Pokud dnes tato čísla potvrdí také oficiální data od EIA, tlak na růst cen by mohl dále zesílit.