Polský těžař JSW (-5,8 %) propustil generálního ředitele. Podpořily ho i odbory

Akcie polského těžaře Jastrzębska Spółka Węglowa (JSW) se dnes propadly na tříleté minimum, když dozorčí rada státem ovládaného podniku propustila generálního ředitele Daniela Ozona. Do konce funkčního období mu zbývaly dva týdny. Podle polského ministra energetiky Krzysztofa Tchorzewského ztratila rada i on sám v Ozona důvěru.

Úřadujícím CEO byl jmenován Robert Małłek, nynější člen rady, který seděl třeba v představenstvu tuzemského Unipetrolu.

Akcie JSW se propadly až o 6,4 %.

Propuštěním Ozona dramaticky narůstá nebezpečí, že JSW, která sedí na penězích, se pustí do investic nebo aktivit, které nejsou tak důležité pro její byznys, napsal ještě před rozhodnutím analytik společnosti Ipopema Securities Robert Maj.

Riziko, že přijde o generálního ředitele, se nad společností vznášelo zhruba rok, když Ozon prozradil, že odráží tlak na investice do nejádrových projektů.

Proti rozhodnutí uspořádaly protest ve Varšavě desítky zaměstnanců. Ti také požadovali ministrovu demisi. Dopis na Ozonovu podporu napsaly možná nečekaně také odbory. Ty se naopak obávaly, že JSW by se mohla ocitnout pod tlakem, aby koupila podíl ve státem řízeném projektu elektrických vozidel nebo dokonce ztrátový důl od společnosti Tauron. Podle analytiků může být JSW nucena investovat třeba do dolu Janina, který prodává Tauron Polska Energia.

Má na to?

JSW, která se považuje za největšího producenta koksovatelného uhlí v Evropské unii, “sedí na penězích”. Ve fondu takzvaně na horší dny měla na konci března 3,48 miliardy PLN, a může tak být nejlepším kandidátem na financování některých riskantnějších vládních projektů, podotýká Bloomberg.

Třeba ministerstvo energetiky v minulosti použilo peníze utilit na pomoc těžaři PGG. A samotná JSW se z peněz skoro vydala, když musela v roce 2014 koupit důl Knurow-Szczyglowice.

V poslední době firma úplně nepomáhaly narůstající náklady na pracovní sílu ani snížení, o které svou produkci osekal její největší zákazník, ocelárny ArcelorMittal. Podobně jako jiné polské energetiky se potýká i s přísnějšími evropskou kontrolou nad emisemi uhlíku. Za posledních 12 měsíců přišla o polovinu tržní hodnoty a v prvním čtvrtletí jí klesl čistý zisk meziročně o 46 %.

Kolize nemusí věstit růžové časy ani pro dividendu, která by byla první odměnou podílníkům od roku 2013. Akcionáři o ní budou hlasovat na konci června.

Vlivný polský stát

Server Financial Times podotýká, že Ozonův odchod může sloužit jako další příklad vlivu, který si polský stát drží v ekonomice země, především v tak strategických sektorech jako bankovnictví nebo energetika. Polské ministerstvo pokladu drží přímé podíly 27 a více procent v devíti z 20 firem z polského blue-chip akciového indexu a skrze největší polskou pojišťovací skupinu PZU si udržuje obrovský vliv na banky Pekao a Alior. V samotné JSW stát drží 55 %.

Zdroje: BBG, FT, Patria.cz, jsw.pl