Britské elity jsou opilé nacionalismem a mají plán, jak po brexitu prosperovat

Profesor Danny Dorling se domnívá, že „za pohromu spojenou s brexitem jsou zodpovědné britské elity opilé nacionalismem“. Tyto elity jsou „vychovány v tradici britské říše a i nadále obdivují zločiny, které byly spáchány v době kolonialismu“. Profesor pro Der Spiegel uvedl, že příkladem takových elit je politik Boris Johnson či miliardář James Goldsmith. Většinou pak jde o lidi, kteří nikdy nebyli členy střední třídy nebo dokonce chudší části společnosti.

Dorling hovořil o tom, jaký vliv má na zastánce brexitu „stará škola historie“. Ta popisuje britskou říši jako něco pozitivního, co prospělo celému světu, protože jej civilizovalo. Tato říše sice již dávno neexistuje, ale v myslích některých Britů přetrvává. I proto, že zemi skutečně sjednotilo až to, když „pochopila, že kolem ní proplouvají španělské lodě naložené po okraj zlatem“. Teprve pak si totiž podle profesora Britové řekli, že lepší než bojovat mezi sebou bude zabrat více světa než Španělé. Pocit nadřazenosti Británie pak ještě přiživuje to, že tato země nikdy nečelila rozsáhlé invazi.

„Pokud by během druhé světové války došlo k invazi, k čemuž zase tolik nechybělo, pomohlo by nám to zbavit se naší představy o velikosti a výjimečnosti naší říše,“ řekl Dorling. Británie by podle něj pochopila, „jak málo je důležitá.“ Jenže bitva o Británii působila opačně a byl vytvořen mýtus, „kterému nelze uniknout.“ Tento mýtus sebou přitom přináší například i to, že jedna z poslucháren na Oxfordu je pojmenována po Palmerstonovi – „jednom z nejbrutálnějším premiérů, který rozpoutal opiovou válku v Číně.“ „Lze si představit, že by v Německu pojmenovali něco po generálovi z druhé světové války?“ Žádnou Rommelovu posluchárnu tam nenajdeme,“ uvedl profesor.

„Westminster Abbey vypadá trochu jako Narnie..., jenže všechny sochy jsou lidé, kteří povraždili mnoho jiných lidí. A v této zemi je stále oslavujeme,“ řekl Dorling. Na jihu Anglie žije podle něj mnoho potomků úředníků z koloniální Indie, sever zase těžil z obchodu s otroky či z obchodu, který nebyl vůči koloniím spravedlivý. Británie se pak podle profesora nedokázala se svou minulostí stále vypořádat zejména proto, že je velmi bolestivá.

„Vybudovali jsme efektivní systém obchodu s otroky, vyhubili jsme téměř celou Afriku a pak říkáme, že se vším začali Portugalci a Španělé. A naše děti pak učíme o Williamu Wilberforcovi, který se systémem bojoval, a předstíráme, že jsme to byli my, kdo otrokářství ukončil,“ řekl profesor. Rozdílný postoj Britů je podle něj patrný například i z toho, že v Německu tvoří válečný památník žena držící v náručí plačící dítě, zatímco v Británii nalézáme „sochu Cecila Rhodese, který byl jednou z nejméně lidských bytostí v historii“.

Británie musela podle Dorlinga na počátku sedmdesátých let vstoupit do EU proto, že ztratila své kolonie a čelila kvůli tomu hospodářskému úpadku. „Indie každým rokem snižovala nákupy z Manchesteru, protože se stala svobodnou zemí a kupovat nemusela. Předpokládalo se, že pokud vstoupíme do jednotného trhu, povede se nám dobře. Pro mnoho lidí to ale představovalo národní ponížení,“ míní profesor. A dodává, že mnoho Britů stále vnímá imigranty jako něco negativního, protože historie je učila, že oni jsou něčím víc než ostatní.

Je možné, že by si Británie po odchodu z EU vedla ekonomicky tak dobře, jak tvrdí zastánci brexitu? Podle profesora to skutečně možné je a způsob, jak toho dosáhnout, se dá nazvat „ostrov pokladů“. Tedy obdoba Kajmanských ostrovů či bankovnictví „ve stylu Panamy“. Takový postup by „mimochodem znamenal konec všech ostatních ostrovů, protože pokud je možné využít Londýn, není důvod jít někam jinam“. Už nyní se podle Dorlinga jeho země tímto směrem rychle pohybuje a zmíněné elity si to přejí.

„Plán je nabídnout mimořádně nízké daně miliardářům... Světoví superboháči by přicházeli do Londýna, budou tady mít své sluhy, těch tu bude v případě úspěchů brexitýrů mnohem víc. Podpoříme náš sektor vzdělávání, boháči z Indie a Číny budou mé univerzitě platit 60 000 liber... Budeme zase velkým národem,“ míní Dorling. Celý tento plán by ale podle něj mohla zhatit EU v případě, že „kolem Británie vybuduje velkou zeď“.

Zdroj: Der Spiegel