Vývoj na devizovém trhu ve 22. týdnu (27.5.-31.5.2019)

Klíčové události a ukazatele

CZ - Domácí ekonomika podle zpřesněného odhadu vzrostla v 1. čtvrtletí o 0,6 % k/k a 2,6 % r/r
DE - Počet nezaměstnaných v květnu vzrostl o 60 tis. a nezaměstnanost se zvýšila na 5 %
PL - Polská ekonomika podle zpřesněného odhadu vzrostla v 1. čtvrtletí o 1,5 % a 4,7 % r/r
US - Růst HDP v 1. čtvrtletí po zpřesnění mírně snížen na 3,1 % anualizovaně

Očekávané události a ukazatele v příštím týdnu

CZ - Vývoj mezd (1. čtvrtletí); Maloobchodní tržby a průmyslová produkce (duben)
EZ - Zasedání Evropské centrální banky
PL - Index spotřebitelských cen (květen) - předběžný odhad; Zasedání tamní centrální banky
US - Index podnikatelské nálady ISM (květen); Data z pracovního trhu NFP (květen)

Měnové kurzy (vývoj v tomto týdnu) a Predikce vývoje

Úrokové sazby

Vývoj EUR/CZK

• Obchodování koruny vůči euru v tomto týdnu nevykázalo výraznější výkyvy a odehrávalo se v rozmezí 25,80 – 25,90 CZK/EUR. Prázdný domácí makroekonomický kalendář s výjimkou pátečního odhadu hrubého domácího produktu (HDP) také koruně důvody k pohybům nezadal. V pátek zkraje odpoledne se kurz nacházel těsně nad hladinou 25,80.
• Klíčovou a vlastně i jedinou statistikou tohoto týdne byl zpřesněný odhad HDP za 1. čtvrtletí letošního roku. Domácí ekonomika vzrostla o 0,6 % k/k a 2,6 % r/r, tj. v obou případech o 0,1procentního bodu rychleji ve srovnání s předběžným odhadem. Tahounem růstu české ekonomiky byla především domácí poptávka, a to jak spotřeba domácností, tak i výdaje vládních institucí. Kladně k meziročnímu růstu přispěly i investiční výdaje a zahraniční obchod. Z nabídkové strany byl hlavním zdrojem růstu ekonomiky zpracovatelský průmysl, když výroba strojů a zařízení společně s výrobou pryžových a plastových výrobků dokázaly kompenzovat slabší produkci automobilů a elektrických zařízení. K meziročnímu růstu ekonomiky však kladně přispěla všechna odvětví s výjimkou zemědělství.
• Výkon české ekonomiky na začátku letošního roku lze hodnotit kladně. Pozitivem je především silná spotřeba domácností. Zatímco v závěru loňského roku to vypadalo, že domácnosti začínají více šetřit, tak 1. čtvrtletí letošního roku naznačilo, že tomu tak úplně není. Lze předpokládat, že vyšší spotřeba má důvod v rychlém růstu mezd na začátku roku (údaj o vývoji mezd za 1. čtvrtletí bude zveřejněn v příštím týdnu) a vyšší zaměstnanosti. Dalším pozitivem je výkon průmyslu. Měsíční statistiky průmyslové produkce, které chodily v 1. čtvrtletí, příliš nenaznačovaly, že by mělo toto odvětví přispívat kladně k růstu HDP. Z pohledu přidané hodnoty byl však podle ČSÚ zpracovatelský průmysl nakonec hlavním zdrojem růstu domácí ekonomiky na nabídkové straně.

Vývoj USD/CZK

• Koruna v první polovině týdne vůči americkému dolaru oslabovala a ve středu odpoledne zamířila nad hladinu 23,20 CZK/USD. Během čtvrtku své ztráty ještě mírně rozšířila na 23,25, což je nejslabší hodnota koruny v letošním roce. Během pátku dokázala koruna předchozí ztráty částečně eliminovat a zkraje pátečního odpoledne se obchodovalo pod hladinou 23,20.
• Atmosféra na finančních trzích nebyla v závěru května zrovna optimistická. Eskalace obchodního protekcionismu mezi USA a Čínou se do vývoje na trzích negativně promítala i v tomto týdnu a pesimistický sentiment byl umocněn i zavedením cel ve výši 5 % na dovoz mexického zboží do USA v reakci na pokračující nelegální migraci z Mexika do USA. Paradoxem je, že zavedení cel (s účinností od 10. června) bylo zveřejněno ve stejný den, kdy USA zahájily proces ratifikace nové obchodní dohody USMCA, která nahradí dosavadní NAFTU. Kromě toho byl v tomto týdnu sentiment na trzích negativně ovlivněn i stále více inverzní americkou výnosovou křivkou (inverzní křivka na základě historických sledování naznačuje příchod hospodářské recese) a obavami o další zpomalení globálního ekonomického růstu.
• Americká měna však zatím zůstává vůči výše uvedenému imunní, když dolar jako „safe haven currency“ z nárůstu napětí na finančních trzích profituje. Je dobré napsat zatím, protože pokud se aktuální nejistoty začnou více promítat do vývoje americké ekonomiky, tak na to bude muset dříve či později začít reagovat Americká centrální banka (Fed). A pokud Fed začne signalizovat snížení sazeb, tak to pro dolar nebude pozitivní zpráva. To je však zatím hudba budoucnosti.

Vývoj PLN/CZK

• Na měnovém páru s polským zlotým se v tomto týdnu obchodování odehrávalo zhruba 1-3 haléře nad hranicí 6 CZK/PLN.
• Z pohledu makroekonomických statistik byl zajímavý až pátek, kdy byl zveřejněn zpřesněný odhad růstu polské ekonomiky v 1. čtvrtletí letošního roku. Polský HDP vzrostl podle tamního statistického úřadu (GUS) o 1,5 % k/k a 4,7 % r/r, tj. ještě rychleji, než uváděl první odhad (1,4 % k/k a 4,6 % r/r). Hlavním zdrojem růstu byla domácí poptávka, která v meziročním srovnání vzrostla o 4,2 %. K růstu ekonomiky přispěly všechny složky domácí poptávky, tj. spotřeba domácností, vládní výdaje i investice. Kladný byl i příspěvek zahraničního obchodu. Růst polské ekonomiky na začátku letošního roku lze hodnotit jednoznačně pozitivně, když se do něj zatím neprojevuje zpomalení Německa. Aktuální makroekonomická prognóza polské centrální banky (NBP) počítá s letošním růstem HDP o 4,0 %, avšak rychlejší růst 1. čtvrtletí a silné dubnové statistiky by mohly přinutit NBP posunout v nové prognóze HDP mírně nahoru.

Vývoj EUR/USD

• Na hlavním měnovém páru euro vůči dolaru v závěru května pozvolna oslabovalo. V pondělí ráno se kurz nacházel těsně nad hladinou 1,12 USD/EUR a v průběhu týdne sestoupal až k úrovni 1,112 USD/EUR (čtvrtek odpoledne). V pátek na začátku odpoledne se kurz nacházel v blízkosti úrovně 1,115 USD/EUR. Euru v tomto týdnu nepomáhala slovní přestřelka mezi italskou vládou a Evropskou komisí ohledně dodržování fiskálních pravidel.
• Makroekonomický kalendář v eurozóně byl v tomto týdnu chudší a mnoho zajímavých statistik nenabídl. V tomto ohledu bude o poznání zajímavější první červnový týden, kdy bude zveřejněn předběžný odhad květnové spotřebitelské inflace v eurozóně a především ve čtvrtek proběhne zasedání Evropské centrální banky (ECB), od kterého je možné očekávat detailnější informace směrem k novému kolu levných dlouhodobých půjček evropským bankám (LTRO). ECB zároveň zveřejní aktualizovanou makroekonomickou prognózu. S ohledem na řadu nejistot ve vnějším prostředí s eskalací obchodního konfliktu mezi USA a Čínou a stále nevyřešeným brexitem lze očekávat další mírné zhoršení výhledu na růst evropské ekonomiky v letošním roce.
• V týdenních zprávách pravidelně sledujeme situaci v německém průmyslu. Ta v poslední době není optimistická a s ohledem na poslední vývoj v obchodních jednáních mezi USA a Čínou se pravděpodobně situace v průmyslu k lepšímu neobrátí ani v nejbližších měsících. Silnou stránkou německé ekonomiky je naopak sektor služeb a spotřeba domácností. I zde je však možné sledovat známky zhoršení. V minulém týdnu květnové indexy podnikatelských nálad (Ifo, PMI) ukázaly na snížení důvěry v sektoru služeb. V tomto týdnu byla zveřejněna slabší čísla z německého pracovního trhu, když počet nezaměstnaných v květnu překvapivě vzrostl o 60 tis. na 2,279 mil. osob a míra nezaměstnanosti se díky tomu zvýšila na 5,0 % z dubnových 4,9 %. Na jedné straně do této statistiky promluvil technický vliv, když byl revidován status některých nezaměstnaných. Druhou příčinou však byl i fakt, že v Německu poptávka firem po nových zaměstnancích v posledních měsících zpomaluje a slabší růst německé ekonomiky z posledních čtvrtletí se tak začíná pozvolna negativně promítat i do situace na pracovním trhu.