Premiér Babiš a další ústavní činitelé vyzvali občany, ať jdou k volbám do Evropského parlamentu

Nejvyšší ústavní činitelé vyzývají všechny spoluobčany k účasti ve volbách do Evropského parlamentu, čímž, kromě uskutečnění základního demokratického práva volit, vyjádří také zájem občanů ČR podílet se na spolurozhodování o EU a formování její budoucnosti.

Dále se věnovali těmto tématům:

Koordinace cest a návštěv nejvyšších ústavních činitelů

Nejvyšší ústavní činitelé se věnovali koordinaci cest a návštěv z ČR a do ČR, s důrazem na realizaci priorit české zahraniční politiky. Zhodnotili také možnosti propojení jejich bilaterální dimenze a jednání se zahraničními protějšky v multilaterálních formátech, a to zejm. V4+ především u jednání, jež budou z pozice předsednické země V4 hostit v ČR.

Budoucnost EU, formování evropských institucí

Nejvyšší ústavní činitelé se shodli, že budoucnost ČR je spojena s EU a nevidí alternativu k členství ČR v EU. Současně se shodli, že nadcházejících několik měsíců bude pro určování budoucnosti EU klíčových. ČR v tomto procesu hodlá hrát aktivní, odpovědnou a sjednocující roli. ČR má zájem na úspěchu EU jako projektu sjednocujícího Evropu na základě sdílených hodnot a přinášejícího mír, bezpečnost, prosperitu a stabilitu.

Nejvyšší ústavní činitelé podtrhli zásadní důležitost Strategické agendy, kterou bude přijímat Evropská rada v červnu 2019 a jež nastaví politickou strategii směřování EU na nadcházející léta. ČR bude prosazovat, aby toto směřování a jeho konkrétní realizace velmi zřetelně zohlednily očekávání, jež občané mají vůči EU, tj. Evropu demokratickou, prosperující a bezpečnou a zároveň otevřenou vůči novým myšlenkám a trendům i silnou v mezinárodním dění.

Realizace nastavené politické strategie EU bude úkolem nových institucí EU, jejichž formování zahájí volby do Evropského parlamentu. Tento jediný přímo volený orgán EU je fórem nejen pro politické debaty, ale také se podílí na přijímání unijních rozhodnutí. Rozhodující politická zadání na vrcholné úrovni však přijímá Evropská rada, jejíž role by měla být do budoucna ještě posílena.

Politická strategie EU se musí promítnout také do dojednávaného víceletého finančního rámce, který zajistí prostředky pro její realizaci. ČR v jednáních o víceletém finančním rámci bude nadále aktivně prosazovat své zájmy a priority zaměřené na pokračování tradičních politik EU (koheze, zemědělství), zajištění prostředků na nové priority (hranice, migrace, obrana a bezpečnost) a na umožnění maximálně flexibilního využití unijních finančních prostředků podle tematických preferencí a rozhodnutí ČR.

Regionální formáty spolupráce

ČR je hodnotově a institucionálně ukotvena v EU a NATO, aktivně vystupuje k jejich posilování a překonávání vnitřních dělících linií. Na tomto základě ČR pragmaticky rozvíjí spolupráci v regionu střední a východní Evropy s cílem společně prosazovat sdílené zájmy. Vedle intenzivní spolupráce ve Visegrádské skupině se bude ČR nadále aktivně angažovat v tzv. Slavkovském formátu (Česko - Slovensko - Rakousko) či Bukurešťském formátu (B9) a bude využívat příležitosti ke spolupráci s dalšími regionálními partnery. Nejvyšší ústavní činitelé diskutovali očekávání ČR od Iniciativy tří moří, jež do regionální spolupráce 12 zemí zapojuje také Německo a USA. Všechny tyto formáty vnímají NÚČ jako nástroje pomáhající prosazovat zájmy ČR a spoluvytvářet rovnovážnou Evropu.

Nadcházející roční české předsednictví V4, které začne v červenci 2019, bude prosazovat „rozumnou Evropu“, přičemž se soustředí na tři klíčové oblasti – rozumná řešení, revoluční technologie, sjednocující přístupy. Ambicí předsednictví ČR je formulovat a prosazovat v EU společné návrhy V4 vždy, když to bude k užitku občanům V4 a celé EU. V těsné spolupráci s V4 partnery se chceme aktivně podílet na formování nových institucí EU a přispět k přijetí a prosazování politické strategie EU. Dimenzi V4+ hodlá ČR rozvíjet především s tradičními partnery.

Východní partnerství, Balkán

Nejvyšší ústavní činitelé připomněli založení Východního partnerství EU dne 7. května 2009 na summitu EU a šesti partnerských zemí v Praze. Ocenili, že deset let existence Východního partnerství v rámci sousedské politiky EU potvrdilo potenciál přinášet oboustranné výhody zemím EU a jejich partnerům. Východní partnerství zůstává jedním z výsledků historicky prvního Českého předsednictví EU a ČR jej kontinuálně prosazuje jako prioritu své zahraniční a evropské politiky. Jde o nástroj budování užší sounáležitosti s EU založený na politických a socio-ekonomických reformách, který se řídí ambicemi partnerů. ČR uznává a podporuje evropské ambice těch partnerů, kteří je vyjádřili.

Nejvyšší ústavní činitelé považují rozšíření EU za nejsilnější prostředek EU k šíření bezpečnosti, stability a prosperity, jež vychází ze svobodné volby partnerů plnit náročné podmínky EU. Nadcházející týdny budou klíčové pro potvrzení důvěryhodnosti rozšiřovací politiky EU. NÚČ podporují přiznání statutu kandidátských zemí Albánii a Severní Makedonii, pokud je Evropská komise ve svém hodnocení doporučí. Věří, že takové rozhodnutí členských států EU bude jedním z nezbytných impulsů, jenž dodá novou a pozitivní dynamiku regionu západního Balkánu a potvrdí důvěryhodnost unijní politiky otevřených dveří, jež byla v posledních letech oslabena.

Česko-čínské vztahy, jejich současný stav a další rozvoj

Nejvyšší ústavní činitelé zhodnotili jednání s nejvyššími čínskými představiteli při příležitosti summitu 16+1 v Dubrovníku ve dnech 11. a 12. dubna a druhého Belt and Road Fóra v Pekingu ve dnech 24.-28. dubna 2019. Shodli se na důležitosti a velkém potenciálu česko-čínských vztahů a na potřebě jednotného a koordinovaného postupu ČR, který je v relaci s Čínou jakožto globálním hráčem obzvláště zapotřebí. Zdůraznili zájem na významnějším objemu efektivních čínských investic do české ekonomiky a nutnost snižování schodku vzájemné obchodní bilance především prostřednictvím odstraňování překážek přístupu českého vývozu na čínský trh. Poukázali na nejistotu vyplývající z napětí v čínsko-amerických obchodních vztazích a jednoznačně odmítli protekcionistická opatření z jakékoli strany, neboť spouští řetězec ochranných reakcí v konečném důsledku škodlivý všem. Předseda vlády a ministr zahraničí informovali o diskusi EU v přípravě na summit EU-Čína dne 9. dubna 2019, jež odrážela jak příležitosti, tak výzvy ve vztazích EU s Čínou. Nejvyšší ústavní činitelé se také shodli v očekávání, že Čína bude hrát konstruktivní roli odpovídající jejímu mezinárodnímu postavení při řešení hlavních globálních výzev současnosti, což by se mělo promítnout i do politických jednání s čínskými představiteli.

Nová izraelská vláda, mírový plán USA, dopady na region

Nejvyšší ústavní činitelé očekávají a plně podporují pokračování intenzivních bilaterálních vztahů s Izraelem s důrazem na konkrétní výsledky zejména v oblasti obranných a bezpečnostních schopností, kybernetiky, inovačních technologií a hospodaření s vodou.

Ohlášený mírový plán prezidenta USA může být, v souladu s mezinárodním právem, rozhodujícím strategickým krokem pro Izrael, Palestinu, region a celý svět.
ČR hodlá pokračovat ve svém příspěvku regionální bezpečnosti účastí letounu CASA C-295M v misi MFO na Sinajském poloostrově, jež trvá od listopadu 2013. NÚČ podporují prodloužení příspěvku za 31. prosinec 2020, tj. prodloužení stávajícího mandátu AČR.

Kybernetická bezpečnost

Nejvyšší ústavní činitelé zhodnotili Pražskou konferenci k bezpečnosti 5G sítí, přivítali výsledná doporučení (Pražské návrhy) jako důležitý vstup do diskuse o této problematice a shodli se, že v zájmu postihnutí všech aspektů uspořádají expertní konferenci za účasti bezpečnostní komunity, mobilních operátorů i dodavatelů technologií pro výstavbu 5G sítí.

Mandát zahraničních operací AČR po roce 2020

Nejvyšší ústavní činitelé zahájili strategickou politickou diskusi o budoucím působení AČR v zahraničních operacích po konci platného mandátu v roce 2020. Předpokládané bezpečnostní prostředí a závazky ČR vůči spojencům a mezinárodním organizacím budou nadále vyžadovat vysílání českých vojáků do zahraničí v rámci bojových i nebojových misí. Mezi priority pod mandáty NATO, EU i OSN budou patřit zajišťování obrany a bezpečnosti Evropy, boj s terorismem a budování schopností zahraničních partnerů. Nejvyšší ústavní činitelé se k této debatě vrátí na příští schůzce.

Současně s navyšováním rozpočtu na obranu očekávají nejvyšší ústavní činitelé konkrétní navyšování schopností AČR způsobem, který upevní postavení ČR jako spolehlivého a schopného spojence.

Rozšiřování sítě zastupitelských úřadů

Ministr zahraničí představil konkrétní plány na rozšiřování a optimalizaci sítě zastupitelských úřadů a požadavky na jejich buď dodatečné, nebo dostatečné rozpočtové zajištění. NÚČ zdůraznili, že jakákoli racionalizace či rozšiřování sítě zastupitelských úřadů musí odrážet strategické priority zahraniční politiky ČR, vč. důrazu na ekonomickou diplomacii. Nejvyšší ústavní činitelé požádali ministra zahraničí o přípravu koncepce dalšího rozvoje sítě zastupitelských úřadů a vyhodnocení dopadů na státní rozpočet.

Přípravy českého předsednictví EU ve 2. pol. 2022

Nejvyšší ústavní činitelé byli seznámeni s aktuálním stavem příprav českého předsednictví v Radě EU v druhé polovině roku 2022. Konstatovali, že předsednictví v Radě EU dává příležitost jak k přímému a viditelnému ovlivňování činnosti EU a má mimořádný potenciál pro vnímání České republiky obecně, to vše pouze v případě že je předsednictví vnímáno jako dobře zvládnuté. Téma přípravy předsednictví zůstane pravidelnou součástí schůzek nejvyšší ústavní činitelé k zahraniční politice.

Zdroj: Pražský hrad