Vodovody a kanalizace v Ústeckém kraji v roce 2018

V roce 2018 se výroba vody v Ústeckém kraji v porovnání s předchozím rokem zvýšila, k nárůstu došlo s výjimkou Plzeňského kraje i v ostatních krajích. Nadále ve většině krajů stoupá i cena vody. Výjimkou byl Ústecký kraj, kde cena vody zůstala na stejné úrovni jako v roce 2017. Po 10 letech tak v Ústeckém kraji nebyla voda nejdražší v ČR. Vloni byla nejdražší voda pro obyvatele Libereckého kraje.

Vodovody

V Ústeckém kraji bylo v roce 2018 zásobováno vodou z vodovodů celkem 801,6 tisíc obyvatel, tj. o 1,1 obyvatel méně než v roce 2017. Podíl obyvatel zásobovaných vodou z vodovodu v kraji představoval 97,7 %, což bylo o 0,1 p. b. méně než v roce 2017. V porovnání s ostatními kraji byl podíl obyvatel zásobovaných vodou v kraji čtvrtý nejvyšší. Vyšší podíl měli v Moravskoslezském kraji a 100 % pokrytí vykázali v hl. m. Praze a v Karlovarském kraji. Celorepublikový průměr (94,7 %) kraj překročil o 3 p. b.

V roce 2018 se oproti předchozímu roku výroba vody zvýšila. Objem vyrobené pitné vody z vodovodů pro veřejnou potřebu v roce 2018 dosáhl v Ústeckém kraji 50 348 tis. m³ a v porovnání s rokem 2017 vzrostl o 367 tis. m³, tj. o 0,7 %. Vzrostlo i množství fakturované pitné vody celkem (37 926 tis. m³) o 1 163 tis. m³ (o 3,2 %), nárůst zaznamenalo i množství fakturované vody pro domácnosti, které odebraly 26 803 tis. m³, což byloo 558 tis. m³ vody (o 2,1 %) více než v předchozím roce. Objem fakturované pitné vody domácnostem meziročně vzrostl ve většině krajů včetně Ústeckého kraje. Meziroční pokles vykázaly 4 kraje – Praha, Jihočeský, Olomoucký a Zlínský.

Množství fakturované vody na počet obyvatel zásobovaných vodou z vodovodů, nebo-li specifické množství vody fakturované celkem, dosáhlo v roce 2018 v Ústeckém kraji 129,6 litrů na osobu a den a v porovnání s předchozím rokem se zvýšilo o 4,1 litru (o 3,3 %). Nárůst jsme zaznamenali ve většině krajů s výjimkou Plzeňského. Mezi roky 2017 a 2018 vzrostlo v Ústeckém kraji i množství fakturované vody domácnostem, a to o 2 litry (o 2,2 %), v roce 2018 dosáhlo v kraji 91,6 litru na osobu a den. K meziročnímu nárůstu došlo ještě v dalších osmi krajích, v Ústeckém kraji byl nárůst třetí nejvyšší po Středočeském kraji a Vysočině. Naproti tomu v Praze, Jihočeském, Plzeňském, Olomouckém a Zlínském kraji množství fakturované vody domácnostem pokleslo. Na osobu a den evidují nejvyšší spotřebu vody v domácnostech v hl. m. Praze (107,5 litrů), v Jihomoravském kraji (92,9 litru) a třetí nejvyšší v Ústeckém kraji. Naproti tomu nejnižší spotřebu - méně než 80 litrů na osobu a den - vykázaly domácnosti ve Zlínském a v Pardubickém kraji.

Dlouhodobým jevem je růst ceny vody. V Ústeckém kraji dosáhla v roce 2018 celková hodnota vodného 1 647 mil. Kč (bez DPH) a od roku 2005 se zvýšila o necelé dvě čtvrtiny (o 45,2 %, tj. o 512,5 mil. Kč). V porovnání s rokem 2017 vzrostlo vodné celkem v kraji o 52,8 tis. Kč. Podobný vývoj mezi posledními dvěma roky jsme zaznamenali ve všech krajích republiky. K nejvyššímu nárůstu proti roku 2017 došlo ve Středočeském a Pardubickém kraji (o 6,4 resp. 6,1 %).

Cena vody (bez DPH) tedy průměrná cena za 1 m³ fakturované pitné vody se od roku 2005 v Ústeckém kraji zvýšila o tři čtvrtiny - z 24,70 Kč na 43,40 Kč za m³. Proti průměru celé republiky byla cena vody v loňském roce v kraji vyšší o 5,30 Kč. Na rozdíl od předchozích deseti let (2008 – 2017), kdy obyvatelé Ústeckého kraje platili za 1 m³vodynejvíce v České republice, v roce 2018 se situace zlepšila, v loňském roce platili nejvíce obyvatelé v Libereckém kraji.

V porovnání s předchozím rokem cena vody v kraji v roce 2018 stagnovala, zatímco všechny ostatní kraje zaznamenaly meziroční nárůst.

Kanalizace

Podíl obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci meziročně poklesl o 0,3 p. b. na 83,7 %. Celkový počet obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizaci v kraji byl 686 997, z toho bylo 99,1 % (681 115 obyvatel) napojeno na čistírnu odpadních vod. Podíl obyvatel v domech napojených na čistírnu odpadních vod z celkového počtu obyvatel napojených na kanalizaci byl v mezikrajovém srovnání čtvrtý nejvyšší. Stoprocentní pokrytí mělo hl. město Praha, následovaly kraje Středočeský a Karlovarský. Republikový průměr (96,4 %) byl v kraji překročen o 2,8 p. b. Podíl osob napojených na kanalizaci s koncovou ČOV v přepočtu na střední stav obyvatel meziročně stagnoval a představoval 83,0 %.

Množství vypouštěné odpadní vody do kanalizace (bez zpoplatněných srážkových vod) v Ústeckém kraji dosáhlo v roce 2018 celkem 29 838 tis. m³ a proti roku 2017 bylo vyšší o 366 tis. m³(o 1,2 %). K meziročnímu nárůstu došlo v dalších devíti krajích republiky, z toho nejvyšší byl v Královéhradeckém kraji a v Kraji Vysočina (o 3 resp. 2,7 %). Množství vypouštěné odpadní vody do kanalizace za celé území republiky meziročně vzrostlo o 3 998 tis. m³, tj. o 0,9 %.

Objem čištěné odpadní vody (bez srážkových vod) dosáhl v roce 2018 v Ústeckém kraji 29 537 tis. m³a v porovnání s rokem 2017 vzrostl o 745 tis. m³, tj. o 2,6 %. Podíl čištěných odpadních vod na objemu vypouštěných odpadních vod do kanalizace (bez zpoplatněných srážkových vod) představoval 99 % a byl o 1,3 p. b. vyšší než v roce 2017. Proti průměru celé ČR (97,6 %) byl vyšší o 1,4 p. b.

Celková hodnota stočnéhodosáhla v roce 2018 v Ústeckém kraji 1 424,6 mil. Kč (bez DPH) a v porovnání s rokem 2017 byla vyšší o 27 530 tis. Kč, tj. o 2 %. K meziročnímu nárůstu došlo ve všech krajích, z toho nejvyšší byl v Plzeňském a Královéhradeckém kraji (o více než 6 %). Navýšení v Ústeckém kraji bylo šesté nejnižší.

Cena stočného (bez DPH) čili průměrná cena za 1 m³odváděných odpadních vod dosáhla v roce 2018 v Ústeckém kraji hodnoty 41,70 Kč za m³. Od roku 2005 se cena stočného v kraji téměř zdvojnásobila (nárůst o 20,70 Kč, tj. o 97 %), což je patrné i z grafu č. 2. V porovnání s rokem 2017 stoupla cena stočného v kraji o 0,30 Kč za m³. Průměr za celou ČR (33,40 Kč za m³) byl v kraji překročen o 8,30 Kč. V mezikrajovém srovnání je cena stočného v Ústeckém kraji od roku 2008 druhá nejvyšší po kraji Libereckém. Porovnání jednotlivých krajů je znázorněno v grafu č. 3.