Optimismus kolem obchodní dohody se pomalu vytrácí

Americký prezident Donald Trump dostal akciové trhy pod tlak již začátkem týdne, když napsal v neděli na twitter, že cla na čínské dovozy v hodnotě 200 mld. dolarů od pátku vzrostou z 10% na 25%. Zároveň pohrozil 25% cly na zbylé dovozy v hodnotě 325 mld. dolarů. Čínská delegace poté zvažovala, zda-li cestu do USA na finální rozhovory vůbec podniknout, což celou situaci dále eskalovalo. Nakonec padlo rozhodnutí, že více jak 100 členná delegace v čele s čínským vicepremiérem do Washingtonu vyrazí. Později však investory znovu znervóznil obchodní zmocněnec USA Robert Lighthizer, když řekl reportérům, že Spojené státy v pátek nakonec zvýší cla. S další kritikou poté opět dorazil Donald Trump a obvinil Čínu z krachu obchodní dohody a to především kvůli porušení slibů v rámci obchodních rozhovorů. Čína se prý dále snaží znovu otevřít diskuzi o již uzavřených záležitostech a americká administrativa tak netrpělivě tlačí na Čínu.

Trump ještě dodal, že Spojené státy neustoupí, dokud Čína bude šidit americké pracovníky a krást pracovní místa. Čína jakékoliv porušení slibů popřela a rázně se staví vůči jakýmkoliv jednostranným opatřením namísto dialogu. Hrozba zvýšení cel nebude na Čínu jen tak fungovat a určitě nekývne pod tlakem na požadavky Spojených států, naopak je připravena hájit své zájmy a reagovat vlastními protiopatřeními. Plošné zvýšení celních přirážek na 25% by nepochybně poškodilo čínskou ekonomiku a zároveň už by cla pocítil americký spotřebitel, jelikož by si americká administrativa nemohla vybírat jednotlivé položky jako doposud. Čínská vláda je nicméně připravena zavést nové stimuly, jako nedávné snížení daní pro soukromý sektor. Začátkem roku byl růst v zemi obnoven a do vyjednávání tak vstupuje v silnější pozici jak před šesti měsíci. Ani čínský prezident nemůže být vnímán jako slabší, než jeho protějšek na druhé straně tichého oceánu. Země tak není ekonomicky zoufalá, aby dosáhla obchodní dohody, ta musí vyhovovat především oběma stranám.

Americké a asijské akciové indexy v průběhu prvního čtvrtletí zpevňovaly z části díky opatrně rostoucímu optimismu kolem obchodního vyjednávání USA a Číny. Není tak příliš velkým překvapením, že se trhy dostaly vinou hrozeb o zvýšení cel pod prodejní tlak a po vytvoření nových rekordních maxim odevzdaly část zisků. Evidentní je tak přesun aktiv do bezpečnějších amerických dluhopisů, kde roste poptávka především po dlouhodobějších splatnostech. S rostoucí poptávkou klesá jejich výnos, což opět zplošťuje výnosovou křivku a znervózňuje investory kvůli rostoucímu riziku recese. Daří se také tradičně bezpečnému přístavu na finančních trzích, japonskému jenu. Ten je na páru s americkým dolarem nejsilnější do začátku února. Naopak se pod tlak dostávají rizikovější měny jako například australský dolar nebo čínský juan, ten se dnes dostal na čtyřměsíční minima. Podobný přesun aktiv v mnohem větším měřítku lze očekávat v případě eskalování konfliktu. Klíčová tak bude jak dnešní, tak především páteční seance. V případě zvýšení cel na čínské dovozy budeme v následujícím týdnu očekávat odvetnou reakci Číny, která na pozitivním sentimentu nijak nepřidá.

Tento článek má pouze informativní a edukativní charakter. V žádném případě neslouží jako investiční či obchodní doporučení.