Růst české ekonomiky: Úspěšné finále v závěru roku

Zatímco eurozóna směřovala do útlumu a Německo balancovalo na hranici recese, český růst v závěru loňského roku zrychlil až na jedno procento. V meziročním srovnání to znamená +2,9 %, což je mimochodem výrazně nad nejnovější prognózou ČNB. Jde samozřejmě o předběžný odhad založený na neúplných číslech a zveřejněný bez dalších podrobností, takže úpravy oběma směry nelze vůbec vyloučit.

I když zahraniční poptávka – jak už naznačila data z EU – zpomalovala, tuzemským firmám se dařilo v zahraničí umísťovat stále více zboží. Zahraniční obchod spolu s investicemi tak byly hlavními faktory přispívajícími k růstu ekonomiky. Růst nejspíše podpořila i poptávka tuzemských spotřebitelů, kteří zůstávají i nadále optimističtí díky rekordně nízké nezaměstnanosti a růstu příjmů.

Za celý loňský rok si česká ekonomika připsala tři procenta, a jak uvádí statistický úřad, hlavní zásluhu na tomto příznivém výsledku měl průmysl – dlouhodobý motor tuzemského hospodářství – a obchod.

Výsledek se výrazně odchyluje od očekávání centrální banky, takže po vyšší inflaci jde o druhé číslo, které nahrává zvyšování úrokových sazeb. Přesto je třeba brát v úvahu, že jde vlastně o staré číslo, které se může těžko opakovat třeba v prvním čtvrtletí letošního roku.

Prozatím vše napovídá, že určitému zpomalení se česká ekonomika jen stěží vyhne. Stačí se podívat na indexy nákupních manažerů, zakázky nebo nálady podnikatelského sektoru. Jde sice jen o měkká data, nicméně dávají tušit, že evropský útlum se začíná šířit i východním směrem. Nemělo by však jít – díky domácí poptávce – o žádné drama, takže výhled na letošní rok ve výši 2,6 % nepřepisujeme.

ČNB má na další rozhodnutí ještě dost času. V mezičase se tak dozví, jak dopadlo naše největší odvětví (průmysl) v lednu, zjistí, jaká byla únorová inflace a zda už trend růstu mezd nezačíná korigovat. Nehledě na to, že už bude jasné, co bude dál s brexitem. Proto není z pohledu ČNB ani po dnešním výborném čísle nic vyloučené.