Kvalita ovzduší se v ČR stále nezlepšuje, přestože ji dotuje EU i stát

Tisková zpráva ke KA č. 18/04 – 28. 1. 2019

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) prověřil prostředky přidělované na zlepšení kvality ovzduší v letech 2015 až 2017. Zaměřil se na evropské dotace z operačního programu Životní prostředí (OPŽP) a státní podporu z Národního programu Životní prostředí. Celkem prověřil 10,6 miliardy korun na úrovni systému, které Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vyčlenilo na zlepšení ovzduší v letech 2015 až 2018. NKÚ zkontroloval také 21 projektů za 3,82 miliardy korun u příjemců podpory. Kvalita ovzduší se v kontrolovaných letech nezlepšila. Hodnoty některých hlavních znečišťujících látek nadále překračují zákonem stanovené limity. Hrozí tak, že se imisní limity ČR nepodaří do roku 2020 splnit.

ČR si nastavila tzv. nepřekročitelné hodnoty národních emisí k roku 2020. Tempo snižování emisí se ale spíše zpomaluje, a limitů se tak nemusí podařit dosáhnout. Emise jemných částic, které patří mezi hlavní znečišťující látky, se mezi lety 2005 a 2016 snížily o 12 %. Ke splnění limitu by se ale do roku 2020 musely snížit o dalších 42 %.

Podle kontrolorů se nedaří dostatečně a včas plnit opatření, která má ČR ve svých prioritách ke zlepšování stavu ovzduší. Sedm z 23 opatření nebylo splněno v termínu ani do konce kontroly NKÚ v září 2018. Týká se to například snížení podílu fosilních paliv při lokálním vytápění domácností, urychlení obměny vozového parku osobních vozidel nebo většího využití alternativních pohonů pro nákladní dopravu. Dalších šest opatření se sice průběžně plní, je ale pravděpodobné, že se nedokončí včas.

Dotace z OPŽP na zlepšení kvality ovzduší se zaměřují především na výměnu zastaralých kotlů za nízkoemisní zdroje vytápění. Na to vyčlenilo MŽP v kontrolovaných letech 6,4 miliardy korun z fondů EU. Tyto prostředky by měly pokrýt výměnu minimálně 57 tisíc kotlů. To je ale jen 10 % z celkového odhadu počtu zastaralých kotlů v ČR. Ke zlepšení tak patrně dojde až po roce 2022, kdy už budou nevyhovující kotle 1. a 2. emisní třídy zakázané. Záleží ale na tom, jak se bude zákaz těchto kotlů dodržovat a také na jeho vymahatelnosti.

Hodnoty kvality ovzduší se získávají z monitorovacích stanic, jejichž síť řídí Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Současná síť sice splňuje minimální požadavky na počet stanic podle předpisů EU i ČR, ale ČHMÚ nemá koncepci na další rozšíření sítě a obnovu stanic. Počet měřicích stanic má přitom vliv na přesnost interpretace dat o kvalitě ovzduší. Například u jedné z hlavních znečišťujících látek – benzo[a]pyrenu – se mezi lety 2014 až 2017 zvýšil počet měřicích stanic z 22 jen na 25. Přesto ČHMÚ o dalším navýšení počtu stanic do roku 2020 neuvažuje.

Státní fond životního prostředí (SFŽP) rozděluje peníze na podporu zlepšení kvality ovzduší také z národního programu. Podle kontrolorů ale u těchto peněz nesleduje a nevyhodnocuje, jestli projekty, které podporu dostaly, mají na zlepšení ovzduší skutečný dopad. Navíc si SFŽP ani nestanovil měřitelné cíle, podle kterých by mohl jednotlivé projekty i celý program vyhodnotit. U některých příjemců podpory zjistili kontroloři nedostatky při zadávání veřejných zakázek.

Podle NKÚ by mělo MŽP při přípravě národních opatření na zlepšování ovzduší úzce spolupracovat s Polskem. Přeshraniční přenos škodlivých látek v ovzduší je totiž za určitých rozptylových podmínek významným zdrojem znečištění ovzduší v některých regionech ČR.

Odbor komunikace
Nejvyšší kontrolní úřad

tisk stránky