Nálada v eurozóně pod bodem mrazu, Česko dopad brzy pocítí

Podnikatelská nálada měřená ostře sledovaným indexem PMI v lednu dál překvapivě poklesla na 50,7 bodu. To je nejnižší úroveň od července 2013, která pro start do nového roku nevěští nic dobrého. Zvlášť po velice slabém výkonu průmyslu ke konci uplynulého roku, který Německo posunul ve čtvrtém kvartále na hranu technické recese. První várka čísel z eurozóny hlásí, že ke stabilizaci špatné nálady z konce roku zatím nedochází. A to může mít ve finále dopad i na Česko.

V eurozóně poklesly jak PMI v průmyslu, tak ve službách a oba dva indexy v zásadě ukazují na stagnaci ekonomiky. Špatně vypadá i struktura indexu - nové objednávky padají čtvrtý měsíc v řadě, a to zejména v zahraničí. To ukazuje především detailní index z Německa, kde se propad nových objednávek zrychluje - padají také čtvrtý měsíc v řadě a to podle přímých odpovědí podnikatelů především kvůli problémům automobilek a slabší poptávce z Číny a Británie. Ve Francii podnikatelé více zmiňovali slabší poptávku v souvislosti s protesty hnutí žlutých vest. Už na základě slabých čísel ze závěru roku jsme náš odhad růstu v eurozóně pro tento rok snížily na 1,5 % (ECB počítá s růstem 1,7 %). Ve světle slabých lednových PMI je možné, že časem budeme muset náš výhled ještě zhoršit.

Slabší eurozóna by se měla odrazit i na české ekonomice. Ta zatím ze závěru roku hlásila velice dobré výsledky - průmysl a maloobchod ukazují na růst HDP o 1 % mezikvartálně. Pokud slabé výkony Německa uvidíme již třetí kvartál v řadě, těžko z toho Česko “vybruslí” bez šrámů. Náš výhled na rok 2019 jsme nedávno snížili na 2,6 %, což ve světle mdlého výkonu eurozóny vypadá stále optimisticky. V neposlední řadě budou horší evropská čísla také silným argumentem pro opatrnější zvyšování sazeb v ČNB. Pokud centrální banka nezvýší sazby na svém únorovém zasedání, může mít ve finále problém (pod tíhou horších statistik) zvednout letos sazby vůbec.