Ranní glosa: Ropný trh 2019: kartel OPEC v problémech?

Ačkoli se v minulém roce mnohé očekávalo od komodit, kterým se tradičně daří na vrcholu hospodářského cyklu, podobně jako většina ostatních aktiv zklamaly. Výjimkou není ani ropa, která prožila rok 2018 jako na houpačce a do nového roku se probudila s nepříjemnou kocovinou. Prudký růst její ceny až k 90 dolarům za barel byl totiž v říjnu vystřídán ještě prudším propadem o téměř 40 %, což nakonec přineslo první meziroční pokles cen od roku 2015.

Tento překotný vývoj však není z historického pohledu ničím až tak překvapivým, spíše názorně ilustruje podstatu ropného trhu. Ten se totiž de facto nikdy nenachází v rovnováze a neustále cyklicky osciluje mezi epizodami nedostatku ropy a jejího nadbytku. A jak ukázaly právě poslední měsíce, tyto epizody mohou být velmi krátké. Stačí neutuchající břidlicový boom těžby v USA společně s rozvolněním amerických sankcí na Írán a z blízkosti hranice 100 dolarů za barel je cena ropy rázem na polovině.

Pro státy závislé na dovozu ropy jde samozřejmě o vítaný stimul (obdoba daňových škrtů pro domácí spotřebitele), který by mohl v roce 2019 podpořit zpomalující evropské ekonomiky. Problémem jsou ale nižší ceny ropy pro Rusko a ještě více pro státy OPEC, jejichž rozpočty jsou na ropných příjmech existenčně závislé. Proto těžařské státy přistoupily v prosinci k omezení těžby o 1,2 mil. barelů denně, jež však trhy zatím příliš nepřesvědčilo.

Na ropném trhu se totiž ve stejný moment odehrává jiný - strukturální - příběh, za kterým stojí američtí těžaři břidlicové ropy. Ti nejenže katapultovali USA do pozice největšího producenta ropy a sami zvládli pokrýt celý nárůst globální poptávky po ropě v roce 2018, ale svým flexibilním start-stop modelem také tlačí cenu ropy dolů. Ve výsledku tak “břidlicáři” výrazně omezují manévrovací prostor kartelu OPEC, kterému tak vlastně ani nezbyla jiná alternativa než obnovit produkční kvóty.

Ty by díky svému rozsahu - za předpokladu striktního plnění - mohly cenu ropy postupně dostat zpět nad 60 USD/barel. Otázkou nicméně je, zda se nebude jednat o Pyrrhovo vítězství a již v dubnu (zasedání OPEC+) nebude kartel muset těžbu dále škrtat v přetrvávajících obavách z přebytku ropy. Když k tomu navíc připočteme rizika zpomalující světové ekonomiky (obchodní války, brexit, emerging markets aj.), vyhlídky kartelu nejsou pro tento rok příliš optimistické.