Huawei a snaha udržet si technologickou dominanci

Pokud se obchodním sporům mezi USA a Čínou nevěnujeme moc detailně, mohli bychom dojít k názoru, že v nich jde pouze o cla. Jenže když v Kanadě zatkli finanční ředitelku čínské firmy Huawei Technologies Meng Wan-čou, ukázalo se, že se jedná o mnohem hlubší konflikt, ve kterém se podle ekonoma Noaha Smithe bojuje mnohem více zbraněmi, než jsou jen cla.

Meng Wan-čou bylo oficiálně zatčena kvůli podezření prodeje moderních technologií Íránu a z důvodu porušování sankcí, které jsou na tuto zemi uvaleny Spojenými státy. Jde již o druhou čínskou telekomunikační společnost, která je z něčeho takového obviňována, první byla ZTE Corp v roce 2017. ZTE byla potrestána zákazem nákupů amerických součástek a zejména čipů vyráběných společností Qualcomm. Když pak ZTE souhlasila se zaplacením pokuty, byl zákaz zrušen. Podle Smithe je téměř jisté, že podobně se bude vyvíjet případ Huawei.

Události tohoto typu ale jasně ukazují, jak je Čína závislá na amerických technologiích. Američané stále vyrábí ty nejlepší počítačové čipy na světě, a i když Čína vyrábí hodně elektroniky, bez vstupů z USA budou její výrobky méně kvalitní. Smith následně tvrdí, že popsané kroky USA nejsou jen o prosazování sankcí, ale pravděpodobně mají za cíl ztížit život čínské konkurenci. Zmíněná společnost Huawei například nedávno předběhla Apple a dostala se na druhé místo žebříčku největších výrobců chytrých telefonů podle podílu na trhu (na místě prvním se nachází Samsung).

Čína byla dlouho výrobce zboží s nižší přidanou hodnotou, zatímco vyspělé země se zaměřovaly na produkci s vyšší přidanou hodnotou. Americký postup proti Huawei a ZTE má možná za cíl udržet Čínu na pozici levného dodavatele a nenechat ji vyvinout se v nebezpečného konkurenta. Trumpova obchodní válka také nemusí být pouze o clech. Podle Smithe se dokonce zdá, že do ní promlouvají i zájmy velkých technologických společností z USA a také tajných služeb.

Američané mohou k prosazení svých širších cílů používat mimo jiné i omezení uvalená na čínské investice do amerických firem. K přenosu technologií do Číny mohou stačit i nákupy minoritních podílů ve firmách. Pokud bude americká vláda podobné akvizice blokovat, půjde o krok, který má za cíl udržet si technologickou dominanci. Za pozornost stojí i to, že podobným směrem kráčí rovněž Evropa, která „kopíruje americké překážky kladené čínským investicím“. To je také signál, že probíhá technologická válka, o které se sice tolik nehovoří, ale která je tím hlavním tématem současných obchodních sporů.

„Jednoduše řečeno, Spojené státy si mohou dovolit ztratit první místo ve výrobě nábytku, ale ne ve vyspělých technologiích,“ píše Smith. Taková ztráta by se podle něj projevila jednak na ekonomické rovině, ale také v rovině vojenské. Je tak možné, že končí doba vzájemné závislosti americké a čínské ekonomiky a současná americká politika vůči Číně je „jen prvním výstřelem v dlouhé válce“.

Zdroj: Bloomberg