Ranní glosa: Má česká ekonomika sílu udržet svižný růst mezd?

Růst české ekonomiky začíná viditelně zaostávat za představami ČNB. A to se nebude týkat pouze posledních čísel, ale pravděpodobně celého příštího roku. Pro další kroky centrálních bankéřů ovšem nemusí být samotná síla výkonu české ekonomiky rozhodující. Klíčové bude, jak silné bude generovat inflační tlaky - tedy především, jak rychle porostou české mzdy.

Právě svižný růst mezd překonávající 8 % v kombinaci se slabou korunou byl v tomto roce hlavním důvodem, proč ČNB hned pětkrát zvýšila úrokové sazby. A zpomalující hospodářství ji v tom nijak nebránilo, ba naopak. Právě mix pomalejšího růstu produktivity a rychlejšího růstu mezd vedl k výraznému zrychlení jednotkových pracovních nákladů - klíčovému motoru domácích inflačních tlaků.

Je však otázkou, zda si podniky budou mít možnost dovolit při zpomalující produktivitě dál zvyšovat mzdy podobným tempem. Znepokojující je, že jednotkové pracovní náklady v roce 2018 začaly růst výrazně rychleji než v sousedním Německu i celém středoevropském regionu. České podniky tak pod delší době viditelně začínají ztrácet cenovou konkurenceschopnost. To se odráží i v o poznání rychleji klesajících ziskových maržích. Ty sice stále v Česku zůstávají vyšší (41,3 % versus 46,9 % jako podíl na přidané hodnotě), ale náskok se za poslední rok výrazně snížil. Pro českou ekonomiku to možná v průměru problém není, ale vybrané podniky s podobně rychlým zvyšováním mezd již mohou mít problém. Na zpomalení mzdového růstu již ve třetím čtvrtletí ukazuje ostatně i náš nowcast, podle kterého dynamika mezd zvolní k 6 %, Čísla zveřejní ČSÚ příští týden a pokud máme pravdu, bude to pro centrální banku o poznání silnější důvod zpomalit utahování měnové politiky než samotný slabší růst.