Makroekonomika | 09.11.2018 15:18:24

Okénko trhu: Spotřebitelská inflace sice zpomalila, nicméně jádrová inflace naopak - zrychlila na 2,3 %

Spotřebitelské ceny v říjnu meziměsíčně vzrostly o 0,4 %. Jedná se tak o největší meziměsíční narůst cen v této polovině roku. Nicméně v meziročním srovnání spotřebitelská inflace opět mírně zpomalila na hodnotu 2,2%, což je o desetinu méně než v předchozím měsíci. Za silným meziměsíčním nárůstem stojí zejména nízká srovnávací základna způsobená zavedením slev na jízdné ve vlacích a autobusech a prudké sezónní zlevnění dovolených z předchozího měsíce. V říjnu vzrostly zejména ceny oblečení, zeleniny a pohonných hmot. Na druhou stranu po letní sezóně zlevnily dovolené nebo ovoce. Ačkoli byl výsledný meziroční růst cen pod prognózou ČNB i trhu, jádrová inflace naopak meziročně zrychlila na 2,3 %. Pro centrální banku by to tak neměl být signál utichnutí proinflačních rizik.

Podle našich odhadů spotřebitelská inflace zůstane nad dvěma procenty i po zbytek roku a i v roce následujícím. S obdobným výhledem počítá i prognóza ČNB a společně s námi očekávaným pomalejším posílením koruny se tak bude jednat o hlavní důvody, které podle našeho názoru donutí bankovní radu přistoupit k dalšímu zvyšování úrokových sazeb. Jako nejbližší pravděpodobný termín se nabízí už únorové jednání bankovní rady. Pro tento krok hovoří i další rekordní pokles nezaměstnanosti a pokračující vysoký růst mezd. Celý komentář naleznete na http://bit.ly/2JNZn9c

K tématu měnové politiky ČNB přispěl i dnes zveřejněný záznam z posledního jednání bankovní rady. Záznam asi poprvé připouští možnost působení úrokového diferenciálu vůči americkému dolaru a jeho negativnímu vlivu na korunu. Diskuze proběhla i na téma tuzemských reálných úrokových sazeb, které i přes opakované zvyšování úrokových sazeb zůstávají v záporu. Dále bankovní rada rozebírala možnost rychlejšího růstu mezd v příštím roce, než s jakým počítá současná prognóza. To by opět působilo proinflačně a nutilo bankovní radu přistoupit ke zvyšování úrokových sazeb častěji, než v současnosti tvrdí. Bankovní rada si tak podle našeho názoru vytváří další důvody pro zvýšení úrokových sazeb v únoru příštího roku.

Koruna na dnešní slabší inflaci reagovala oslabením až na úroveň EUR/CZK 25,956. Následně však své ztráty korigovala a v současnosti se obchoduje v blízkosti 25,92 a je tak nejslabší od začátku měsíce. Ani v následujících týdnech nebude koruna nacházet příliš podnětu k posílení. Dlouhodobě ji nepomáhají geopolitická rizika, která nad korunou budou viset pravděpodobně i ve zbytku roku. K tomu se přidává negativní efekt konce roku, kdy banky odvádějí příspěvky do Rezolučního fondu a odmítají tak držet depozita přes nový rok, kdy se vypočítává jejich výše. Zároveň korunu stále doprovází problém překoupenosti a lze očekávat, že každé nové posílení bude následováno uzavíráním pozic zahraničních investorů a opětovným oslabením.