Zatřese ropné embargo vůči Íránu s cenou ropy?

V pondělí vstoupily v platnost dosud nejtvrdší sankce proti Íránu, čímž se trh s černým zlatem dostává pod tlak. Důvodem sankcí je program obohacování uranu, který Spojené státy vnímají jako obrovskou hrozbu, neboť tuto aktivitu považují za spojenou s produkcí atomových zbraní. Írán se však snaží sankcím vyhnout vypnutím lokačních systémů, aby zabránil omezení exportu. 

Po prvním kole sankcí, které postihlo hlavně automobilový průmysl, Washington trestá Teherán kvůli pokračování v jaderném programu. Tržby Íránu představují 70 až 80 % příjmů z vývozu země a přibližně polovinu rozpočtových zdrojů. Většina mezinárodních sankcí proti Íránu, třetímu největšímu vývozci ropy na světě, byla zrušena na začátku roku 2016 v rámci dohody dosažené v červenci 2015, v níž se Írán dohodl na omezení svého programu.

Díky síle dolaru, závislosti globálních společností na americkém trhu a intervencionismu mohou Spojené státy potrestat každého, kdo koupí ropu z Íránu. Donald Trump vysvětluje, že jeho cílem je přimět Írán, aby se jasně rozhodl. Buď opustí svůj jaderný program, nebo bude pokračovat na cestě k hospodářské katastrofě. Předchozí ropné embargo v roce 2012, kterého se zúčastnila i Evropa, zasáhlo íránské hospodářství vážným úderem.

Mnoho společností začalo opouštět spolupráci s Íránem, zastavují projekty a investice v zemi. Už v létě byl zaznamenán značný pokles nákupu íránské ropy. Každým měsícem se íránský vývoz snižuje. Írán před oznámením vrácení sankcí oficiálně v dubnu vyvážel 2,8 milionu barelů denně (MBJ). V říjnu je to už jen 1,6 MBJ. Přestože existuje tajný vývoz, tento pokles je vážný. 

Jaký dopad bude mít tento nedostatek íránských dodávek na světový trh s ropou? Odpověď bude částečně záviset na postoji dvou největších zákazníků Íránu, Číny a Indie, které společně absorbují dvě třetiny oficiálního vývozu. Sankce pravděpodobně způsobí nedostatek ropy a zvýší ceny. Nedostatek bude však kompenzován od jiných producentů. Neexistuje tak nebezpečí extrémního nedostatku do začátku roku 2019.

Podle oficiálních zdrojů Washington udělil výjimku 8 zemím, a to na dobu 180 dní. Čína, Indie, Jižní Korea, Japonsko, Itálie, Řecko, Tchaj-wan a Turecko budou tedy moci během této doby importovat nesankcionovanou íránskou ropu.

Většina odborníků na trh s černým zlatem nevidí v následujících měsících barel ropy za 100 dolarů jako reálný. Spojené státy stihly zvýšit svou produkci během jednoho měsíce, kdy Texas zvýšil svůj objem na 400 000 barelů za den, což je obrovské číslo. Kanada a Brazílie jsou také ve fázi vzestupné nabídky, zatímco na straně poptávky Mezinárodní energetická agentura (IEA) zaznamenává oslabující trend. Kombinace těchto faktorů vysvětluje, že ačkoliv ropa Brent překročila 85 dolarů za barel (nejvyšší cena za čtyři roky), v posledních dnech se snížila pod úroveň 75 dolarů navzdory vstupu platnosti embarga vůči Íránu. Údaje o íránském vývozu budou nyní na trzích velmi sledované a jejich cena bude podléhat silnější volatilitě.

 Vývoj ceny ropy Brent. Zdroj: markets.businessinsider.com

Silvia Holá

V oboru finančních trhů působí pět let. Ve společnosti Grant Capital připravovala pravidelné analýzy vývoje cen finančních instrumentů a fundamentální výhledy trhů, pak pracovala ve společnosti WBP Online. Nyní pracuje jako hlavní analytička společnosti xPartners. Věnuje se převážně dění na komoditních trzích a forexu. Zároveň dokončuje studium oboru Finance na Mendelově univerzitě v Brně.

xPartners - Investiční služby

Doba je dynamická a nabízí inovativní investiční příležitosti. Proto jsme tu my, mezinárodní společnost poskytující spolehlivé a bezpečné investiční služby po celém světě včetně České republiky - s lokální podporou v rodném jazyce a propracovaným systémem vzdělávání.

Více informací na: https://www.xpartners.com