Ikonická společnost neznamená automaticky atraktivní akcii

Společnost IBM spadla do „nevratného strukturálního poklesu“. Tvrdí to Lisa Ellis z výzkumné společnosti MoffettNathanson a podle toho také vypadá její pohled na akcie společnosti. Je to s nimi opravdu zlé?

Ellis ve své zprávě klientům podle CNBC píše, že „má rádu tuhle americkou ikonu,“ podporuje strategii současného managementu, ale na potřebný obrat se tu čeká již řadu let a stále není jisté, zda skutečně přijde. IBM má přitom podle jejího odhadu jen 25 - 30 % tržeb v růstových oblastech, naopak minimálně 33 % tržeb generuje byznys, který je v onom strukturálním poklesu. Celkově tak bude IBM stále zápasit s návratem k růstu a i cloudový byznys prý zaostává za Amazonem a Microsoftem.

Ellis v podstatě říká, že management sice dělá, co může, ale k dosažení opětovného růstu celkových tržeb to stačit nebude a akcie nepatří mezi atraktivní tituly. Já jsem zde o IBM psal v polovině minulého roku v souvislosti s akciovými investicemi do umělé inteligence. Vedle známých jmen jako NVIDIA, Amazon, Google, či Apple se tehdy hovořilo i o tom, že z boomu AI by mohla těžit právě i IBM. I tehdy jsem ale poukazoval na to, že tato společnost je taková bojující padlá hvězda.

Zatímco růstový investor s ohledem na výše uvedené zřejmě ani tuto mou úvahu nedočte, naopak investor hodnotový možná zbystřil. Právem? Následující tabulka ukazuje, že tržby firmy se už tři roky potácí kolem 80 miliard dolarů a volný tok hotovosti kolem 13 miliard dolarů. Dejme tomu, že IBM by se na tomto standardu zakonzervovala a dokázala „odsud až na věčnost“ vydělávat pro své akcionáře ročně právě 13 miliard dolarů (tj., přímo jim je vyplácet, či je dávat do projektů, které by je odpovídajícím způsobem zhodnocovaly). Současná hodnota takového toku hotovosti se pohybuje kolem 130 miliard dolarů.

Zdroj: Mornigstar

Kapitalizace firmy se nyní pohybuje na úrovni podobné, jako z počátku roku 2016, tedy na 135 miliardách dolarů. A z toho všeho tedy plyne dost jednoduchý závěr: Poslední roky dokázala firma stagnovat a trh od ní čeká to samé i v budoucnu. Pokud by se například IBM dovedla změnit tak, že by její tok hotovosti rostl dlouhodobě o 2 %, současná hodnota toho, co vydělá, by převýšila 160 miliard dolarů. Byla by tedy téměř 20 % nad současnou kapitalizací. Hovoříme tu přitom jen o tom, že IBM by dokázala svým růstem pokrývat inflaci. Pokud by zase její tok hotovosti dlouhodobě klesal o 1 %, „férová“ kapitalizace by se měla pohybovat kolem 118 miliard dolarů (tedy asi 13 % pod současnou kapitalizací).

Včera jsem tu psal o nových projekcích dlouhodobého růstu globální ekonomiky od OECD. U IBM je zřejmé, že i pouhé udržení růstového kroku s inflací, neřkuli nominálním růstem celé ekonomiky by bylo z hlediska atraktivity jejích akcií bombou. Podobně jako v MoffettNathanson ale například smýšlejí analytici v Morningstar. I ti tvrdí, že růstové oblasti, jako je cloud, budou z hlediska růstu vyváženy útlumem tradičního byznysu firmy.

Pokud se pak na výsledky společnosti podíváme detailněji, zjistíme, že i oněch „stagnujících“ 13 miliard dolarů volného toku hotovosti může být dost vysokou laťkou, protože stagnující tržby jdou ruku v ruce s negativním tlakem na provozní marže. Což z hlediska volného toku hotovosti v roce 2017 „zachránily“ jen nižší investice. Velkému nadšení tu tak asi nebudou propadat ani hodnotoví investoři zlákání mizernými výkony akcie z posledních let (a neodrazení od samého počátku třeba vysokým poměrem tržní ceny a účetní hodnoty akcie).