Akcionáři bývalých Harvardských fondů zítra rozhodnou o dalším osudu

Jak už jsme před dvěma měsíci informovali v článku „Akcionáři bývalých Harvardských fondů mají platit“, přes 20 let trvající likvidace nástupnického Harvardského průmyslového holdingu (HPH) nabrala další dějství. Již v červenci se měla uskutečnit valná hromada HPH, nicméně díky nastalým rozdílům mezi zveřejněnými hospodářskými údaji v pozvánce na valnou hromadu a následným korekcím účetnictví na požadavky auditora, se vedení firmy rozhodlo pouhý den před konáním setkání akcionářů zrušit. Nyní dochází k druhému pokusu. Rozhodne se tedy, zda akcionáři budou muset platit, aby nepřišli o svou výši podílu na společnosti.

Ve čtvrtek 13. září se od 9 hodin v Praze 3 v prostorách hotelu Olšanka uskuteční valná hromada HPH, která se jistě protáhne do pozdních odpoledních hodin. Na programu bylo zprvu 11. bodů, díky aktivitě akcionářů se jejich počet ještě dále rozšířil.

Snížení, resp. zvýšení základního jmění

Alfou a omegou celého jednání budou jistě body týkající se základního kapitálu společnosti. Akcionáři mají nejprve na návrh představenstva posvětit snížení základního jmění formou snížení jmenovité hodnoty každé akcie z 1 000 Kč na 1 Kč. Loni do společnosti soudem jmenovaní noví dva likvidátoři totiž zreálnili účetnictví, čímž se však položka „ztráta z minulých let“ vyšplhala ve Výroční zprávě HPH na záporných téměř 20 miliard korun. Zmiňovaným snížením základního jmění se ztráta účetně částečně uhradí. V těchto situacích u společností poměrně obvyklý krok, se kterým akcionáři nemývají zásadní problém. Základní jmění by se tak u HPH mělo následně smrsknout ze současných zhruba 16,5 miliard Kč na 16,5 milionu Kč.

Souběžně s tím má však dojít naopak ke zvýšení základního jmění. Vedení HPH chce zkrátka po akcionářích finanční prostředky. Hovoří o záporném vlastním jmění a potřebě financovat provoz firmy, resp. především probíhající soudní spory. Právě ty jsou rozhodující pro budoucí možný výnos pro akcionáře z likvidace. HPH si již na provoz vzala úvěr 27 milionů korun (s úrokem 8 %) od firmy EuroHost. Zmiňovaná půjčka má být předmětem zvýšení základního jmění, resp. má dojít k její plné tzv. kapitalizaci.

Stávající akcionáři by měli v rámci přednostního práva v prvém kole upsat za každou drženou akcii jednu novou a to vždy za 1 korunu. Zmiňované snížené základní jmění 16,5 milionu korun by tím poskočilo na dvojnásobek a ještě by se dále navýšilo o kapitalizovanou pohledávku za 8,5 milionu korun. Celkově by se tedy kapitál zvyšoval o 25 milionů korun na zhruba 41,5 milionu korun. Jinými slovy nově na 41,5 milionu akcií HPH. Transakce má tak vlastně skokově ředit současné podíly.

HPH má stále ještě přes 240 tisíc akcionářů. Většinu z nich je právě drobných vzešlých z kuponové privatizace. Jak v 1. tak v 2. vlně kuponové privatizace šlo za 1 000 investovaných bodů (celou knížku) získat vždy 20 akcií HPH (původně Harvardských fondů). Řada akcionářů HPH už možná na svou investici pomalu zapomněla. Je tak naprosto nereálné, že by se všichni zúčastnili zmiňovaného zvýšení základního jmění. Ať už z důvodu, že o transakci nebudou vůbec vědět, nebo že by měly vůbec zájem projít daným administrativním procesem, resp. poskytnout HPH finanční prostředky. Jejich podíl na společnosti, resp. tedy i případném budoucím likvidačním zůstatku se tak výrazně smrskne. Naopak posílí aktivní akcionáři, kteří budou chtít do společnosti vložit prostředky a sázet tak na pozitivní výsledek likvidace. Neupsané akcie z 1. kola totiž budou moci být upsány akcionáři v dalších kolech. Pokud by i to nestačilo, zbylé neupsané akcie má koupit zmiňovaná společnost EuroHost. Ta se tak rázem může stát hlavním akcionářem HPH. Už jen zmiňovaná kapitalizace její pohledávky vynese EuroHostu více než 20 % podíl na společnosti.

Jde o peníze

Žalostný pohled na současný reálný majetek HPH akcionářům moc chuti k účasti na zvýšení kapitálu nedává. Do budoucna se však hraje o velké částky. Díky žalobám má HPH šanci získat například zablokovaných 100 milionů korun od bývalého správce harvardských fondů investiční společnosti HARVARD CAPITAL and CONSULTING či 22 milionů dolarů (487 milionů Kč) z prodeje nemovitosti v Aspenu, kde V. Kožený mj. pořádal v roce 1997 opulentní vánoční večírek na přilákání investorů pro následně „vybuchlou“ privatizaci v Ázerbájdžánu.

Nejspíše stále v řádech desítek milionů dolarů by měl být majetek vyvedený před 15 lety do tzv. Trustů. Téměř 119 tisíc akcionářů, kteří si zažádali, se tehdy dočkalo alespoň nějakých prostředků. Díky tahanicím, resp. žalobám o Trusty jsou však výplaty od roku 2005 zastaveny. Není ani definitivně rozhodnuto, zda Trusty budou nadále nezávislé na HPH, či se přeci jen jejich majetek vrátí do HPH, jak indikovaly možné dohody v roce 2011.

Zvýšení kapitálu zkrátka může být ziskovým tahem zasvěcených…

Co společnosti Koženého?

Zvýšení kapitálu může být ranou pro Viktora Koženého. Dlouhodobě se hovoří o řadě společností registrovaných na Kypru napojených na Koženého, které mají disponovat zhruba polovinou všech v současnosti vydaných akcií HPH. Jak se ony postaví k transakci, resp. zda by se jim podařilo zúčastnit, když Kožený má být bez prostředků a hlavně by měl v ČR dle rozhodnutí soudu za způsobenou škodu platit miliardy korun…?

Je také otázkou, zda akcionáři na valné hromadě posvětí návrhy ohledně kapitálu navrhnuté vedením či v tomto ohledu vůbec budou chtít změny. Každopádně nejen v otázce zvýšení kapitálu se již pro valnou hromadu objevily i protinávrhy. Ať už od akcionáře Jiříka či pak Petra Kaňovského, který na základě plných mocí od akcionářů disponuje více než procentním podílem, resp. je tak kvalifikovaným akcionářem HPH.

V očekávání jistě bude, zda se valné hromady zúčastní Zdeněk Častorál. Likvidátor, který za téměř 18 let své činnosti akcionářům kromě slibů snad nic reálného nepřinesl, resp. hovoří se naopak již o mnohamilionových škodách. Navíc ani nespolupracuje s nově dosazenými likvidátory. Čtvrteční valná hromada díky názorovým střetům tak může mít velmi živý průběh.