Turecko balancuje nad propastí (Tematické analýzy)

Turecko balancuje na pokraji finanční a ekonomické krize. Nakonec do ní ale podle našeho názoru nespadne. Vyhráno však ještě nemá. Inflace se podle naší prognózy v následujících měsících vyhoupne nad 20-25 %, turecká lira oslabí až na 8,0 USD/TRY, přičemž tureckou ekonomiku čeká výrazné zpomalení. Předpokládáme, že na čtvrtečním zasedání centrální banka zvýší všechny čtyři úrokové sazby o 300 bb. Zároveň začne bankám opět poskytovat likviditu za týdenní repo sazbu, která by měla být o 150 bb vyšší než jednodenní zápůjční sazba, za kterou si banky mohou půjčovat nyní.

Turecká ekonomika se potýká s celou řadou potíží. K těm nejzásadnějším patří výrazná vnější nerovnováha, vysoká závislost na zahraničním financování, inflace rostoucí dvouciferným tempem, stále větší politická i ekonomická moc prezidenta Erdogana i malá kredibilita centrální banky. Celou situaci vyostřují diplomatické spory se Spojenými státy a rozhořívající se obchodní válka mezi oběma zeměmi. Ta by mohla vyústit až ke zrušení bezcelního přístupu Turecka na americký trh.

To vše se odráží ve vývoji turecké liry, která od začátku letošního roku vůči dolaru ztratila 43 % (v současné době na 6,47 USD/TRY). Její pád se ale podle naší prognózy ještě nezastavil. Na konci letošního roku předpokládáme, že se kurz bude nacházet na úrovni 8,0 TRY/USD. V příštím roce pak bude své ztráty postupně korigovat směrem k úrovním 7,0 TRY/USD v polovině roku.

Výrazné znehodnocení turecké liry se promítlo i do vývoje spotřebitelských cen. Ty v červenci v meziročním srovnání vzrostly o 17 %. Jejich růst se zřejmě nezastaví ani v nejbližších měsících, kdy očekáváme, že se inflace může dostat až na 20-25 % y/y tak, jak na ní bude dopadat slabý kurz liry a neochota centrální banky zvyšovat úrokové sazby. Dlouhodobý inflační cíl centrální banky přitom leží na úrovni 5 %.

Tureckou ekonomiku čeká podle naší prognózy výrazné zpomalení. Svého vrcholu dosáhl růst HDP na úrovni 11,3 % y/y v Q3 17. V Q2 18 to bylo už jen 5,2 %. V následujících čtvrtletích bude turecký hospodářský růst dosahovat zhruba 3 % y/y.

Turecko má vážné problémy se zahraniční zadluženosti. Deficit běžného účtu se od roku 2016 výrazně prohloubil a v Q2 18 již dosahoval úrovně -6,5 % HDP. V situaci, kdy inflace roste dvouciferným tempem, růst HDP klesá, investoři ztrácí v Turecko důvěru a diplomatické napětí sílí, se jeho financování z přílivu kapitálu může ukázat jako obtížné.

Zahraniční dluh Turecka dosáhl v prvním čtvrtletí letošního roku 467 mld. USD, to by bylo zhruba 54 % HDP. Nicméně s tím, jak lira znehodnocuje, roste rychle i tento ukazatel. V současné době ho už odhadujeme na úrovni 70 % HDP. Problémem je i dluhový profil země. Zahraniční dluh se splatností do jednoho roku činí 180 mld. USD. Z toho 82 % je dluh soukromého sektoru a pouze 18 % představuje vládní dluh. Devizové rezervy země navíc poklesly na 75 mld. USD, což je nejnižší úroveň od roku 2012 a pokrývají tak pouze 42 % krátkodobých závazků. Největším rizikem je zadluženost korporátních a finančních podniků, které by kvůli slabé liře mohly mít problém se splácením svých cizoměnových úvěrů. Do problémů by se pak mohl dostat celý bankovní sektor.

Centrální banka se snaží udržet finanční stabilitu země prostřednictvím různých nástrojů. Slíbila, že zajistí dostatečnou likviditu pro bankovní sektor a zároveň snížila požadavky na kapitálové rezervy komerčních bank. Klíčovou týdenní repo sazbu však na posledním zasedání v červenci (24.7.) ponechala beze změny na úrovni 17,75 %. Od 13. srpna nicméně poskytuje bankám likviditu téměř výhradně za jednodenní zápůjční sazbu (19,25 %) místo za týdenní repo sazbu, což efektivně znamená zvýšení sazeb o 150 bb. 

Další zasedání centrální banky proběhne tento čtvrtek. Očekáváme, že na něm centrální banka zvýší všechny čtyři úrokové sazby o 300 bb. Zároveň však začne bankám poskytovat likviditu opět za týdení repo sazbu místo za jednodenní zápůjční sazbu. Repo sazba by tedy ve čtvrtek podle našeho odhadu měla stoupnout na 20,75 %, přičemž od poloviny srpna se banky mohly u centrální banky financovat za 19,25 %. Financování se jim tedy prodraží o 150 bb. Aby se podařilo stabilizovat inflaci a uchránit domácí měnu od geopolitických tlaků, musela by být sazba, za kterou centrální banka poskytuje bankám likviditu, vyšší alespoň o 500 bb ve srovnání se současnými úrovněmi (tedy zhruba 24 %). Proti zvyšování úrokových sazeb však stojí prezident Erdogan, který v zemi disponuje výraznou politickou i ekonomickou mocí. Nadcházející zasedání tedy může finanční trhy spíše zklamat, než příjemně překvapit.

Nejhorším scénářem je, že by všechny problémy, se kterými se Turecko nyní potýká, vyústily ve finanční krizi. Tomuto scénáři však dáváme pouze 5% pravděpodobnost. Naším základním scénářem (55 %) je, že Turecko do finanční krize nakonec nespadne. Bude však trvat několik měsíců, než problémy v turecké ekonomice (potřeba rekapitalizovat problémové banky, zhoršující se výsledky korporací v důsledku splácení dluhů v cizích měnách, nedůvěra obyvatel v domácí měnu) donutí prezidenta Erdogana sednout k jednacímu stolu a diplomatické spory se Spojenými státy urovnat. To by pak mělo vést k postupné stabilizaci měnového kurzu (7 USD/TRY v polovině příštího roku). Scénáři, že by politický pragmatismus převládl v brzké době, velkou šanci nedáváme.