Jak bojovat s další finanční krizí? Především nezapomínat

Trojice známých ekonomů Ben S. Bernanke, Timothy F. Geithner a Henry M. Paulson na stránkách New York Times píše, že americký Kongres vzal zpět některé nástroje, které byly významné pro boj s krizí v roce 2008. Nyní je podle nich čas je vrátit zpět.

„Před deseti lety se globální ekonomika potácela na hraně klasické finanční paniky, která je nejnebezpečnějším typem finanční krize. Během takové paniky investoři ztrácejí důvěru ve všechny formy půjček, stahují se do nejbezpečnějších a nejlikvidnějších aktiv, ceny rizikových aktiv kolabují a nové půjčky jsou nedostupné. To má tvrdé důsledky pro zaměstnance, spořitele i třeba vlastníky nemovitostí,“ uvádějí ekonomové. A dodávají:

„Semena této paniky byla zaseta během celých desetiletí, kdy se americký finanční systém vymanil z ochranných nástrojů proti panice, které byly zavedeny po Velké depresi. Jejich příkladem je třeba pojištění vkladů a obecně mají zajistit stabilitu bankovního systému. Jenže v roce 2007 byla polovina všech půjček poskytnuta mimo bankovní systém.“ Příčinou byly finanční inovace, jako například podřadné hypotéky, které umožnily milionům lidí koupit si dům, ale zároveň vytvořily prostředí, kde se příliš riskovalo.

Finanční systém se tedy stal opět zranitelný, „balkanizovaná“ regulace nebyla schopna rozpoznat jeho slabé stránky. Problematický byl i vývoj v celé ekonomice, kde zpomalovalo tempo růstu produktivity, mzdy stagnovaly a klesal podíl pracujících na celkové populaci. K růstu zadluženosti pak nepochybně přispěla i potřeba udržet si životní standard v prostředí negativního tlaku na příjmy. Fed a regulátoři sice nedokázali předpovědět krizi, po jejím vypuknutí s ní ale agresivně bojovali. Americká ekonomika se díky několika včasným zásahům dostala na cestu oživení rychleji než řada jiných.

Jsme nyní připraveni na další krizi? Ekonomové tvrdí, že v určitých aspektech ano. Finanční regulace učinila systém odolnější, a tím se snížila samotná pravděpodobnost krize. Regulátoři nyní také věnují větší pozornost systematickému riziku, finanční instituce jsou silnější. Ekonomové se ale obávají, že „tato obrana bude postupně ztrácet na síle a v některých segmentech systému, které jsou méně regulované, se opět postupně objeví snaha příliš riskovat“. Kongres pak v pokrizových letech omezil schopnost Fedu poskytovat půjčky institucím, které se potácejí v problémech, a učinil některé další kroky, které omezují schopnost centrální banky a ministerstva financí bojovat s případnou krizí.

Ekonomové uznávají, že řada záchranných kroků se mohla veřejnosti zdát jako nespravedlivá a „politika nutná pro zastavení krize je vždy politicky nepopulární“. Pokud by ale reakce na krizi a potřebné kroky k jejímu odvrácení byly pozdrženy, ekonomika by trpěla mnohem více. „Nepřítel těch, kteří mají bojovat s krizemi, je zapomnění,“ varují ekonomové.

Zdroj: The New York Times