Schvalování italského rozpočtu může finančním trhům připravit perné chvilky (Tematické analýzy)

Italský parlament odstartoval vyjednávání o státním rozpočtu na rok 2019. Nejlepší variantou by bylo schvální návrhu italského ministra financí. Ten by znamenal prohloubení deficitu státního rozpočtu na 2 % HDP, což by pro finanční trhy i EU bylo zřejmě přijatelné. Naopak snaha vládní koalice prosadit svůj návrh (deficit na úrovni 3 % HDP), by pravděpodobně vedla ke střetům s EU, turbulencím na finančních trzích a rozpadu vládní koalice. Prezident by pak zřejmě usiloval o sestavení nové vlády. Politicky nejprůchodnější by v takovém případě mohla být koalice Hnutí pěti hvězd a Demokratické strany. Pokud by měly přece jen nastat předčasné volby, nebylo by to dříve než na jaře 2019.

Vyjednávání o italském státním rozpočtu na příští rok je již v plném proudu. Prvním milníkem na cestě bude 20. září, do kdy musí být připraven první návrh státního rozpočtu. Dalším pak bude polovina října, kdy musí být návrh státního rozpočtu předložen k posouzení Evropské komisi. Pokud v italské vládě získá převahu návrh ministra financí, má Itálie svým způsobem vyhráno. Nová vládní opatření (daňové změny, dodatek k penzijní reformě, atd.) by Itálii v příštím roce přišla na 25 miliard eur. Podle ministra financí by však pouze polovina těchto nákladů měla jít na vrub státního rozpočtu, zbytek by měl být financován z úsporných opatření. Státní rozpočet by se tak prohloubil na 2 % HDP, z  očekávaných 1,7 % pro letošní rok a v porovnání s původním plánem pro příští rok na úrovni 0,8 %. I tak by ale tento výsledek finanční trhy zřejmě vítaly jako pozitivní, neboť všechny ostatní varianty jsou horší.

Pokud se svůj návrh (který by znamenal prohloubení deficitu na úroveň 3 % HDP) pokusí prosadit vládní koalice (Hnutí pěti hvězd a Liga severu), nevyhne se Itálie a s ní potažmo celá eurozóna potížím. Snaha prosadit tento návrh by znamenala  velké spory s EU. Vzhledem k malé většině jak v parlamentu, tak i v senátu a vzhledem ke sporům uvnitř samotné koalice by se navíc návrh stejně nakonec zřejmě prosadit nepodařilo. To by podle našeho názoru vedlo k rozpadu vládní koalice ke konci letošního roku.

Ani rozpad vládní koalice však ještě nemusí znamenat, že v Itálii dojde k předčasným volbám. Pravomoc svolat předčasné volby má prezident a ten by pravděpodobně podporoval spíše vyjednávání o nové vládě než předčasné volby. Politicky nejprůchodnější by mohla být koalice mezi Hnutím pěti hvězd a Demokratickou stranou. Otázka je, jak životaschopná by tato koalice byla. Pokud by se novou vládu nepodařilo zformovat, přišly by na řadu předčasné volby. Ty by ale podle našeho názoru neproběhly dříve než na jaře příštího roku. Pro Itálii by ale nebyly žádným vítězstvím. Z voleb by zřejmě opět vzešel roztříštěný parlament, v němž by ani jedna ze stran neměla jasnou většinu. Hlavním rizikem zůstává, že by nová vláda mohla usilovat o vystoupení z EU. K tomu by však musela být změněna italská ústava, která se na EU přímo váže. Pro změnu ústavy by se musely vyslovit dvě třetiny poslanců i senátorů, což považujeme za nepravděpodobné. Pak by mohlo by být svoláno ještě referendum, kde by však vystoupení z EU podle našeho názoru odhlasováno také nebylo.

Obavy z italských předčasných voleb vyvolaly v květnu letošního roku masivní vlnu výprodejů na akciových trzích, výrazný propad cen italských dluhopisů, oslabení eura vůči dolaru a v důsledku toho i oslabení regionálních měn. Výnosy desetiletých italských dluhopisů, které se do té doby pohybovaly kolem úrovní 1,8 %, v květnu vystřelily nad 3 %, kde se naposledy nacházely v roce 2014. Obavy z toho, že by z případných voleb mohla vzejít ještě více euroskeptická vláda smetly v průběhu května euro z úrovní okolo 1,240 USD/EUR, až na 1,540 USD/EUR. Rizikové averze nebyla ušetřena ani česká koruna, která v květnu oslabila na 25,80 CZK/EUR z hodnot 25,20-25,40, kde se pohybovala v březnu a dubnu.

Pokud bude schválen návrh ministra financí, který prohloubí deficit státního rozpočtu „pouze“ na úroveň 2 % HDP, neočekáváme žádné zásadnější dopady na finanční trhy. Naopak tato zpráva by podle našeho názoru byla vnímaná jako příznivá a uvolnila by euru cestu k posilování na úrovně okolo 1,220 USD/EUR, což je náš oficiální odhad pro konec letošního roku. V tom případě by se nezměnil ani náš výhled pro kurz koruny, který na konci září očekáváme na úrovni 25,50 CZK/EUR, na konci roku pak na úrovni 25,40 CZK/EUR. Pokud však návrh ministra financí nepřeváží, hrozí podle našeho názoru střety s EU, rozpad vládní koalice, případně i předčasné volby, tak jak jsme popisovali výše. V tom případě bychom očekávali výraznější oslabení kurzu koruny a to i přes úroveň 26,00 CZK/EUR.