Reakce Ministerstva financí na TZ NKÚ k centrálnímu nákupu státu

Ministerstvo financí zásadně nesouhlasí s tvrzeními obsaženými v tiskové zprávě NKÚ, které hrubě zkreslují nejen centrální nákup státu, ale především samotný kontrolní závěr NKÚ. Není pravdou, že centrální nákup státu nefunguje, ani NKÚ nic takového ve svém kontrolním závěru netvrdí. Ministerstvo financí trvá na tom, že jím zvolený postup je hospodárný, účelný a efektivní, a to včetně NKÚ kritizované možnosti resortů nakupovat levněji mimo centrální nákup. Ani samotná zpráva z kontrolní akce NKÚ neuvádí s výjimkou dílčích procesních pochybení žádné konkrétní případy, které by ze strany Ministerstva financí jako centrálního zadavatele státu dokládaly porušení těchto principů.

Objem komodit vhodných pro centralizované zadávání byl od počátku projektu centrálního nákupu státu v roce 2014 odhadován na 12,9 mld. Kč ročně, tj. cca 20 % z celkových provozních výdajů resortů. Vládou bylo schváleno, že tohoto objemu bude dosahováno postupně podle předem stanoveného víceletého harmonogramu, a to formou pilotních zakázek. Podstatou pilotní zakázky je ověřit vhodnost centrálního nákupu a potenciál úspor v praxi. To se u některých komodit (např. osobní automobily, software) potvrdilo, u jiných (kancelářský papír) zase nikoliv. Ministerstvo financí jako centrální zadavatel pragmaticky reagovalo tím, že nadresortní tendr na papír již opakovat nebude. Naopak příkladem úspěšného nákupu generujícím značné úspory je nedávno dokončená nadrezortní zakázka na nákup automobilů, v rámci které stát pořídí 1400 automobilů pro různé státní organizace, a kde se podařilo ušetřit 15-33% v závislosti na kategorii vozu.

Jinými slovy, praxe a zkušenosti prvních let s přelomovým projektem centrálního zadávání ukázaly, že je efektivní tam, kde se nakupuje jednoznačně harmonizovatelné zboží a služby a zároveň na trhu existuje prostor pro výraznější snížení ceny oproti cenám, za které již rezorty dosud nakupují. V případech, kdy by technické definování parametrů nakupované komodity pro účely centrálního nákupu státu představovalo neúměrnou byrokratickou a administrativní zátěž (typicky například dynamicky se rozvíjející oblast některých ICT komodit), nebo se minimálních cen podařilo docílit již při nakupování v rámci rezortu (například kancelářský papír), není realizace centrálního nákupu ničím jiným, než centrálně organizovanou neefektivitou. Organizovat centrální nákupy za každou cenu i v oblastech, kde se to ukázalo jako neefektivní, by nepředstavovalo žádnou výhodu.

Ministerstvo financí se spolu s Ministerstvem vnitra soustředí na stanovování závazného technického standardu komodit a tím i sjednocení vybavení jednotlivých resortů (např. osobní automobily, kancelářské vybavení, počítače, tiskárny), neboť touto cestou lze podle dosud získaných zkušeností dosáhnout podstatně větších úspor než pouhým centralizovaným provedením veřejné zakázky.