Trump přilévá do celního ohně další olej a sklízí kritiku ze všech stran

Po první vlně zvýšení amerických cel na čínský dovoz (25 % na dovozy v hodnotě 34 mld. dolarů od 6. července) přijde ve čtvrtek druhá vlna (25 % na 16 mld. dolarů). Ve dvou "tranších" tak bude naplněna Trumpova březnová hrozba cel na 50miliardový dovoz z Číny. Vedle toho od března platí 25 % clo na dovoz oceli a hliníku. Čína odpovídá zhruba symetricky vlastními cly na dovozy z USA.

Už v červenci zadal Trump svým podřízeným zvážit clo 10 % na dalších 200 miliard dovozů z Číny. Začátkem srpna ale prosáklo, že Trump dal dodatečný pokyn zvažovat clo ve výši nikoli 10 %, nýbrž 25 %. Koncem srpna by sice do Washingtonu měla dorazit delegace z čínského ministerstva obchodu, což by mohlo vyústit do nějaké dohody, a tím přinést uklidnění, ale podobné uklidňovací jednání proběhlo i v květnu, a žádnou změnu nakonec nepřineslo.

Co na to firmy, politici, lidi a Fed ?

Množí se stížnosti amerických firem i politiků, že ministerstvo obchodu naprosto nezvládá rozhodovat (natož rozhodovat kompetentně) o zhruba 20 000 žádostech o výjimky, které dostalo od amerických firem.

Správností Trumpovy celní politiky si nejsou jisti ani mnohé americké domácnosti: v srpnovém průzkumu Michiganské univerzity (zveřejněném v pátek) vyjádřila obavu z obchodní války zhruba třetina dotázaných, podobně jako v červenci (na druhou stranu, dvě třetiny domácností tuto obavu nevyjádřily...). Celkově vyzněl průzkum poměrně pesimisticky: index nálady klesl z červnových 97.9 na 95.3 (čekalo se 98), což je nejníže od loňského září.

Zhoršení nastalo především u vnímání současné situace (pokles o 6,6 bodu byl největší od srpna 2011). Jiné průzkumy nálad z poslední doby (Bloomberg Consumer Comfort Index and the Conf erence Board) nicméně tak pesimisticky nevyzněly.

Z pohledu Fedu jsou objemy zahraničního obchodu zatížené zvýšenými cly pořád ještě příliš drobné na to, aby bylo nutno měnit prognózu amerického ekonomického růstu nebo inflace, a tedy měnit výhled nastavení měnové politiky. Ten je tedy nadále ve smyslu růstu sazeb: trhy očekávají první zvýšení klíčové sazby Fedu s vysokou pravděpodobností už na nejbližším, zářijovém jednání (25.-26.9.).

Na Trumpovy kroky si nepřímo postěžovali i lídři Ruska a Německa Vladimir Putin a Angela Merkelová na svém sobotním bilaterálním jednání v Berlíně: podle Putinova mluvčího se shodli, že "některé státy" činí "nepředvídatelná rozhodnutí zejména v oblasti cel", což může mít nepříznivé dopady na mezinárodní obchod.

Shodli se také na tom, že chtějí pokračovat v projektu Nord Stream 2 (další plynovod z Ruska do Německa), jehož stavba byla zahájena v květnu. Trump tehdy rychle reagoval hrozbou sankcí, čímž se stal pro změnu spojencem Evropské unie, protože ta vnímá Nord Stream 2 hodně kriticky jako krok posilující závislost Evropy na ruském plynu. (Finové ovšem souhlas s budováním plynovodu v jim náležející části Baltu souhlas dali, čímž si do budoucna nejspíš zajistili tučné "nájemné". Ostatně odpor EU by možná byl hlasitější, kdyby se na projektu nepodílely také f rancouzské a rakouské f irmy.)