Perly týdne: Hrubě nepřipravené trhy, bitcoin ještě níž a dušení diesely

Ve světě…

A co když se ještě oteplí: Spiegel tento týden přináší obsáhlou úvahu o vlně veder a o klimatických změnách. V jejím rámci přináší i následující dvě mapy, které ukazují počet měsíců sucha ročně v letech 1971 – 2000 a předpokládaný počet měsíců sucha v případě, že by došlo ke globálnímu oteplení o 2 °C. Historicky i nejsušší regiony v Evropě čelily maximálně dvěma měsícům sucha. Podle studie Nature Climate Change, na které je obrázek založen, by ale v případě zmíněného oteplování došlo k významné změně. Objevily by se poměrně rozsáhlé oblasti, kde by sucha trvala i čtyři měsíce. Ve velké části Evropy by trvala tři měsíce, značně by se zmenšila plocha území, kde by sucho trvalo jen jeden měsíc. Většina území České republiky by podle studie čelila dvouměsíčnímu suchu v roce, jižní Morava tříměsíčnímu:

Hrubě nepřipravené trhy: CNBC poukazuje názor šéfa JPMorgan Jamieho Dimona, který zazněl na konferenci v Číně. Dimon se domnívá, že výnosy amerických vládních obligací by se nyní měly nacházet na 4 % a investoři by se měli připravovat na jejich růst na 5 %. Nyní se přitom tyto výnosy stále drží pod 3 % a mají problém s překročením této hranice i přesto, že nezaměstnanost klesla pod 4 %, produkt roste tempem převyšujícím 4 % a vláda stimuluje ekonomiku zvýšení výdajů a snížením daňové zátěže.

CNBC tvrdí, že podle některých ekonomů je současná výše výnosů dlouhodobých vládních obligací odrazem toho, že dlouhodobější výhled není tak zářný jako současné výkony americké ekonomiky. Například Ian Lyngen z BMO Capital Markets poukazuje na prudce rostoucí vládní deficity v době, kdy ekonomika prochází boomem. Dimon ovšem tvrdí, že v současné době není patrná žádná významnější známka hospodářské, či finanční slabosti, podnikatelský i spotřebitelský sentiment se drží vysoko a stále panuje nedostatek domů k bydlení. Ohledně růstu výnosů vládních obligací jsou pak podle něj trhy „hrubě nepřipravené“.


Závody o lety do vesmíru: Reuters si všímá aktivit zakladatele společnosti Amazon Jeffa Bezose v oblasti cest do vesmíru. Podle agentury se Bezos snaží o rychlý přechod jeho společnosti Blue Origin z fáze startupu do fáze výrobní a najímá tak „stovky inženýrů“. Cílem má být co nejrychlejší dokončení rakety New Glenn, která by měla být schopna vynášet do vesmíru satelity a nakonec i lidi. Firma doufá, že jí to pomůže získat „lukrativní zakázky od armády i komerčních subjektů“. Společnost sama hovoří o tom, že projekt by měl být dokončen v roce 2020, ale její zástupci dodávají, že jde o „velmi agresivní cíl“.


Bitcoin ještě níž: CNBC poukazuje i na novou analýzu banky Goldman Sachs, podle které se dá čekat další pokles ceny bitcoinu. Tento vývoj by měl být odrazem toho, že „kryptoměny stále nenaplňují ani jednu ze tří základních rolí peněz“. To znamená, že se nestávají prostředkem směny, zúčtovací jednotkou, ani neslouží jako uchovatel hodnoty. CNBC ale dodává, že Goldman Sachs „údajně hodlá během letošního roku začít s kryptoměnami obchodovat a stát se první firmou z Wall Street, která bude u těchto aktiv tvůrcem trhu“.


Evropská pivní velmoc: My se díky spotřebě piva na hlavu můžeme považovat za pivní velmoc, následující obrázek od eurostatu ale hovoří jinou řečí. Ukazuje členské země EU, ve kterých se vyrobí nejvíce piva. Německo podle něj produkuje 20 % celkové výroby piva v Unii, za ním je se 14 % podílem Velká Británie. Za těmito zeměmi se na třetí místo dostalo Polsko s 10 % podílem a pak s 9 % podílem Nizozemí a Španělsko. Lépe než my je na tom i Belgie. Ta je pak podle eurostatu spolu s Nizozemím a Německem také největší pivní exportní velmocí v Evropě

… a u nás doma

Revoluce v kufrech: Idnes.cz píše o „revoluci v kufru auta“, kterou by měly představovat změny v povinné výbavě. Ministerstvo dopravy totiž připravilo návrh na změny, které mají výrazně omezit povinnou výbavu aut. „Od 1. října by tak už policisté neměli rozdávat pokuty například za chybějící náhradní žárovky nebo pojistky. V některých autech by už nemusela být povinně ani rezerva, zmenšit by se měla i výbava lékárniček“, píše idnes.cz. Nově by také řidiči nemuseli lékárničku měnit ve chvíli, kdy například u jednoho z obvazů vyprší minimální trvanlivost.

Součástí povinné výbavy už by nemuselo být ani rezervní kolo a nářadí potřebné pro jeho výměnu, jako je ruční zvedák a klíč na matice kol. Platit by to mělo pro auta osazená pneumatikami, jež umožňují po defektu nouzové dojetí, nebo vozy vybavené prostředky pro opravu poškozené pneumatiky. Co s určitostí součástí povinné výbavy zůstane, je podle idnes.cz reflexní vesta pro řidiče a výstražný trojúhelník. Mezi experty se vede i debata, jestli do výbavy nezařadit také hasicí přístroj, nástroj, kterým by se dal přeříznout bezpečnostní pás v autě, a nástroj na rozbití skla.


Udušeni diesely: Ihned.cz poukazuje na výsledky měření automobilových emisí, které ukazují, že „polovinu škodlivých emisí z dopravy v Praze produkuje pět procent aut“. Výsledky příslušného výzkumu ve středu představili zástupci magistrátu a ČVUT. Hlavním důvodem vysokých emisí jsou podle odborníků odmontované filtry pevných částic v kombinaci se špatným stavem dieselových motorů. Možností, jak situaci řešit, může být podle ihned.cz i zapojení policie, magistrát o tom jedná s ministerstvem.

Desetina aut podle výzkumu také produkuje zhruba dvě třetiny nejškodlivějších emisí z dopravy, tedy velmi malých prachových částic a oxidů dusíku. Tyto látky přitom způsobují nemoci dýchacích cest, kardiovaskulární potíže a řadu dalších zdravotních problémů. U špatně udržovaných motorů bez filtru se míra emisí podle odborníků zvyšuje i o stovky procent. Michal Vojtíšek z ČVUZ tvrdí, že „problémem nejsou stará auta, ale auta ve špatném stavu“ a „nejjednodušší způsob, jak zásadně zlepšit kvalitu ovzduší, je pět či deset procent nejhorších vozů vyřadit z provozu nebo zlepšit jejich stav“.