MF krotí svůj dosavadní optimismus

Největší tuzemskou událostí tohoto týdne bude samozřejmě zítřejší zasedání bankovní rady ČNB, od kterého čekáme zvýšení sazeb a především posunutí jejich prognózy směrem vzhůru. A zásadnějších změn nedozná pouze výhled sazeb, ale i koruny, od které ČNB dosud čekala jen rychlé posilování. Ještě než se tak pravděpodobně stane, můžeme se podívat na informace, které včera prezentovalo Ministerstvo financí ČR. Tedy nejenom na prognózu, která možná ještě sehraje svoji roli při kompletování rozpočtu na další rok, ale i na statistiku vládních bondů ke konci června. Ještě dnes pravidelnou zásobu dat doplní plnění státního rozpočtu za prvních sedm měsíců roku, které nejspíše navzdory silným daňovým příjmům příliš nenadchne. Ale popořadě.

MF se zařadilo vedle další instituce, které začaly korigovat své výhledy růstu české ekonomiky pro letošní i příští rok. V případě toho letošního z 3,6% na 3,2 %, v případě toho následujícího – z 3,3 % na 3,1 %. Ministerstvo tak poněkud zkrotilo svůj dosavadní optimismus, nicméně pozitivně naladěné zůstává i nadále. Předpokládá i vysoký přebytek veřejných rozpočtů v letošním roce, což rozhodně nelze vyloučit, třeba s ohledem na vývoj investic ze státního rozpočtu.

Jestli je v něčem nová prognóza MF konzervativní, tak zřejmě v pohledu na vývoj úrokových sazeb a výnosů státních dluhopisů. Příliš velký posun nahoru u nich nečeká, a tak i pro MF a vlastně celý bondový trh bude zítřejší zveřejnění prognózy ČNB významnou událostí.

Výnosy státních dluhopisů už mají docela solidní nárůst za sebou. Diferenciál vůči Bundům překračuje na dlouhém konci 160 bodů a aktivita zahraničních investorů na trhu opět narůstá. A tím se dostáváme ke statistikám MF z dluhopisového trhu, které mapují situaci v polovině roku. Jen v červnu se portfolia nerezidentů rozrostla o další státní dluhopisy v hodnotě přes 18 mld. korun a jejich podíl na českém korunovém státním dluhu dosáhl opět téměř 40 %. Jestli jde skutečně o trvalejší zájem zahraničí o český dluh, se ukáže už v srpnu, kdy stát splatí emisi dluhopisu v hodnotě 74,4 mld. korun. Je totiž otázkou, zda vyšší aktivita nerezidentů není pouze spekulativní a nesměřuje pouze do papírů s nejkratší splatností s cílem někam na chvíli umístit volnou likviditu. Jejich zájem totiž bude jedním z faktorů, které ovlivní naplnění prognózy sazeb z dílny MF.