Dočkáme se poklesu cen ropy?

Vyšší ceny ropy sice přinášejí příjemný „windfall“ těžařům a na ně navázaným odvětvím v Texasu či Dakotě, které tedy mohou očekávat rychlejší růst, nicméně Spojené státy jsou přes mimořádný boom břidlicové těžby stále čistým dovozcem ropy. Jinými slovy pro ně nejsou v součtu vysoké ceny ropy výhodné, hlavním driverem jejich ekonomiky je spotřeba domácností, kterou současné ceny ropy začínají tlumit.

V první řadě ale drahý benzín není věc, která potěší řadového voliče. Vzhledem k tomu, že jedním z hlavních faktorů stojících za současným zdražováním je Trumpovo rozhodnutí obnovit sankce vůči Íránu, může se právě benzín v kampani stát pro republikány ožehavým tématem v již tak dost nejistém souboji…

Dle neoficiálních informací zveřejněných Bloombergem a WSJ se ale o finální podobě a samotném uskutečnění tohoto kroku (intervenci na ropném trhu) ještě nebylo rozhodnuto. Jednou možností samozřejmě je, že se jedná pouze o „verbální intervenci“ s cílem stlačit cenu ropy bez skutečné akce – již samotné neoficiální naznačení možného použití SPR stačilo během posledních dní poslat ropu WTI o cca 6 dolarů níže. Tato možnost by také celkem odpovídala Trumpovu stylu…

Druhou možností je skutečná intervence. Uniklé informace mluví o zkušebním prodeji 5 milionů barelů případně následovaném prodejem 30-ti či více milionů barelů. Pokud se tyto prodeje uskuteční, odehraje se pravděpodobně koncem září či začátkem října, jelikož retailové ceny pohonných hmot reagují na ropu až s několikatýdenním zpožděním a naopak dřívější termín by s sebou nesl riziko, že efekt intervence vyprchá.

Otázkou zůstává, zda by případný odprodej ekvivalentu necelých tří dnů americké těžby dokázal na delší dobu vychýlit z rovnováhy v současné době dosti „žhavý“ ropný trh.

Jan Žemlička