Ranní glosa: Erdogan utahuje šrouby, políčeno má na centrální banku

Ani ne tři týdny od znovuzvolení Recepa Erdogana prezidentem je zřejmé, že se Turecko vydává opačným směrem, než trhy tajně doufaly. Erdogan totiž začal ihned po inauguraci úřadovat přesně v intencích svého neortodoxního ekonomického přístupu, nově navíc posílen rozsáhlými prezidentskými pravomocemi. A to samozřejmě těžce nese turecká lira, která se v obavách o další vývoj opět propadla poblíž rekordních hodnot vůči americkému dolaru.

Nahnutá přitom byla situace v zemi již v květnu tohoto roku, kdy se ekonomika ocitla na pokraji měnové krize. Následné prezidentské volby, ve kterých uspěl Erdogan již v prvním kole se ziskem 53 %, sice situaci na krátko zklidnily, nejnovější kroky Erdogana ovšem vyvolávají opětovné obavy. Formální přechod na prezidentský systém mu totiž dává rozsáhlé pravomoci, mimo jiné vydávat dekrety či rozpouštět parlament. Prezident Erdogan přitom nikterak neotálel s jejich využitím a právě pomocí dekretu okleštil potřebnou kvalifikaci pro centrální bankéře, které bude nově sám jmenovat. Navíc se pak rozhodl do vlastní vlády (pozice premiéra byla zrušena) již nejmenovat pro-tržně orientované ekonomy a v duchu nefalšovaného nepotismu přiřkl klíčové místo ministra financí svému zeti.

Tento vývoj pochopitelně trhy výrazně znejišťuje. Zvláště pak v situaci, kdy se turecké hospodářství přehřívá a meziroční inflace vystoupala v důsledku prudkého oslabení liry již nad 15 %, na hony vzdálená 5% cíli centrální banky. Neutěšená zůstává rovněž fiskální pozice vlády a nadále křehká vnější pozice. Deficit běžného účtu překročil 6 % HDP a prohlubuje se i závislost tureckých firem na volatilním krátkodobém zahraničním kapitálu. Adekvátní reakcí by proto v daný moment bylo další utahování měnových šroubů ze strany centrální banky, které by pomohlo tlumit inflační tlaky a zabránit kolapsu liry.

Příležitost k tomuto kroku bude mít centrální banka již za dva týdny na svém červencovém zasedání. Jak ve světle Erdoganových nejnovějších kroků, tak jeho neortodoxní politiky “nízkých úrokových sazeb za každou cenu” však centrální bankéře nečeká nic lehkého. Důležité přitom bude nejen posílit vlastní kredibilitu, ale hlavně udržet nezávislost, která je zásadní pro obnovení důvěry ze strany finančních trhů. Pokud se to nepodaří, turecká ekonomika se vydá vstříc méně lichotivým scénářům.