Tržní síla korporátních superhvězd dál prudce roste

I základní učebnice ekonomie hovoří o tom, že růst tržní síly nějaké společnosti má negativní důsledky pro ekonomickou aktivitu. V praxi je ale měření takové síly i jejích důsledků oříškem. I přesto se o to v nové studii pokusili ekonomové Federico Diez, Daniel Leigh a Suchanan Tambunlertchai a na stránkách VoxEU tvrdí, že tržní síla korporací po celém světě roste a platí to zejména o takzvaných firemních superhvězdách. Jejich vyšší zisky se pak nejdříve promítají do rostoucích investic a inovací, pokud ale tržní pozice i nadále sílí, tento trend se obrací a k tomu začíná klesat i podíl práce na generovaných příjmech.

Studie se opírá o data ze 74 zemí a ukazuje, že marže korporátního sektoru ve vyspělých zemích prudce rostou už od osmdesátých let. Po roce 2010 přitom tento trend ještě zesílil. Naopak v rozvíjejících se ekonomikách je tento vývoj mnohem umírněnější. Konkrétní vývoj marží ve vyspělých zemích ukazuje první graf, v rozvíjejících se zemích graf druhý. Popsaný rostoucí trend je zdaleka nejsilnější ve Spojených státech, ale zřejmý je i v zemích jako Japonsko nebo v Evropě:



Jak bylo zmíněno, vývoj ve vyspělé části světa je tažen zejména korporátními superhvězdami, zatímco zbytek firemního sektoru má marže zhruba stabilní. Podle studie to navíc platí napříč všemi sektory a tento vývoj by měl budit obavy. Pokud totiž tržní síla vzroste znatelně, výsledkem jsou nižší investice, inovace a rostoucí negativní tlak na mzdy.

Podle autorů je řešení možných problémů souvisejících s rostoucí tržní silou velkých korporací závislé na tom, proč k tomuto růstu vlastně dochází. Mezi možné příčiny může patřit rostoucí význam nehmotných aktiv, jako je software, síťový efekt (kvůli kterému roste hodnota produktu tak, jak roste počet jeho uživatelů) či třeba práce antimonopolních úřadů. V tuto chvíli ale podle ekonomů nelze říci, jaká příčina dominuje.

Zdroj: VoxEU