Rozbřesk: Jestřábi z ČNB v akci

Neuplynuly ani celé dva měsíce a ČNB radikálně změnila svůj postoj a zvýšila své úrokové sazby. Zatímco při minulém zasedání centrální bankéři hovořili o růstu sazeb na přelomu roku, slábnoucí koruna spolu s přehřívajícím se pracovním a realitním trhem je přesvědčily zasáhnout výrazně dříve. Hlavní úroková sazba ČNB se tak po včerejšku dostala na úroveň 1 %, kde byla naposledy v roce 2009. Diskontní sazbu, za kterou si banky ukládají volnou likviditu na jeden den, ponechala na 0,05 %, lombardní zvedla na 2 %. Vrací se tedy k rozpětí, kdy se tyto mezní sazby pohybují jeden procentní bod od dvoutýdenního repa.

Pro někoho sice poslední rozhodnutí mohlo být překvapivé, nicméně řada centrálních bankéřů o růstu sazeb docela otevřeně hovořila předem. Nakonec nejednou zaznělo, že slabá koruna otevírá prostor pro dřívější či rychlejší růst úrokových sazeb. A to ostatní vlastně platí i po včerejšku. Koruně totiž prozatím poslední zvýšení sazeb, respektive další rozšíření úrokového diferenciálu nijak nepomohlo (viz dále). Proto zůstává další zvyšování sazeb i nadále na stole. Zvlášť když ČNB stále ještě počítá s tím, že koruna prolomí pětadvacítku už ve třetím čtvrtletí letošního roku a oproti současné úrovni do konce roku posílí vůči euru o skoro 5,5 %. S ohledem na konec QE nebo překoupenost koruny se to zatím moc pravděpodobné nezdá. Tedy minimálně do té doby, než se zcela zklidní situace na rozvíjejících se trzích.

I když se guvernér na tiskové konferenci nechtěl k žádným dalším krokům zavazovat, jeho poselství bylo jasně jestřábí: Rizika prognózy jsou proinflační, takže pokud bude třeba, ČNB přistoupí k dalšímu navýšení sazeb. A jak ukázalo včerejší zasedání, nemusí se ani vázat na zasedání spojené s projednáváním inflační prognózy. Přesto předpokládáme, že si nyní dá ČNB na chvíli pohov a k dalšímu navýšení sazeb sáhne až v posledním čtvrtletí letošního roku. V mezičase bude vyhodnocovat vývoj zpomalující ekonomiky a materializaci zahraničních rizik a nejistot. A na závěr snad jen dodat, že ČNB i nadále jasně deklaruje, že nástrojem její měnové politiky jsou úrokové sazby a přímo intervenovat ve prospěch koruny nehodlá. Na použití „atomového kufříku“ v podobě devizových intervencí rozhodně nenazrál čas.

TRHY

CZK a dluhopisy
Jak už je uvedeno v úvodníku, koruně včerejší – pro někoho možná překvapivé – zvýšení úrokových sazeb vítr do plachet rozhodně nevrátilo. Tedy nepočítáme-li chvilkový záchvěv, kdy si koruna připisovala vůči euru téměř dvacet haléřů, aby je během odpoledne zase ztratila. Ani rozšířený úrokový diferenciál zatím nedokáže změnit negativní naladění zahraničních investorů vůči rozvíjejícím se trhům, což pro korunu není vzhledem k její překoupenosti rozhodně pozitivní zpráva. Proto nepředpokládáme, že by se koruně brzy podařilo smazat nakumulované ztráty a začala sledovat trajektorii, kterou si namalovala centrální banka ve své prognóze.

Včerejší rozhodnutí ČNB, ani její jestřábí hlas se na výnosech českých korunových státních dluhopisů příliš neodrazil. Kratší výnosy si sice pár bodů připsaly, ale jak se zdá trh příliš v rychlý růst úrokových sazeb nevěří. Desetiletý výnos se drží na úrovni, kde by na konci příštího roku měl být podle výhledu centrální banky tříměsíční PRIBOR. A to si stát půjčuje docela velké sumy a dále počítá s deficitním hospodařením. Z pohledu výnosů dluhopisů tedy zdaleka nemusí být všem dnům konec.

Zahraniční forex
Eurodolar se včera sesunul níže, přičemž dolaru globálně pomáhají problémy některých měn z emerging markets včetně třeba i čínského juanu. Ten v reakci na pokračující obchodní válku již spadl na půlroční minima.

Eurodolar dnes však mohou vedle inflačních dat z Německa a Itálie zajímat výstupy ze summitu EU. Zejména jak kooperativní bude Itálie, resp. kam se posunou plány na vznik EMF a investičního rozpočtu pro eurozónu.

Středoevropské měny včele s forintem se i nadále trápí. Maďarská měna přitom již atakuje historická minima a na dostřel je magická hranice EUR/HUF 330. Pokud se nezastaví výprodej v emerging markets, tak jak MNB, tak polská NBP budou muset dát signál, že jejich politika bude utažena. V opačném případě budou ztráty narůstat.

Ropa
Nejen tvrdší postup USA vůči Íránu, ale také dramatický pokles zásob táhnou cenu ropy vzhůru. Pokořit hranici 77 USD/barel pomohl včera Brentu nejvyšší pokles zásob surové ropy (-9,89 mil. barelů) za bezmála dva roky. Zásoby navíc poklesly i přímo v Cushingu, na čemž má lví podíl rekordní nárůst amerického exportu ropy, a to až na 3 mil. barelů denně.

Prozatímním neúspěchem tak skončila lehká slovní intervence proti dalšímu růstu cen ze strany Saúdské Arábie. Ta oznámila, že již v příštím měsíci navýší produkci o 800 tis. barelů denně, celkově na 10,8 mil. barelů denně, což by bylo historicky rekordní množství. Saúdská Arábie je tak, zdá se, připravena plnit slib ze zasedání států OPEC+ a produkovat nad rámec vlastní kvóty. Trh však stále není o jejím závazku zcela přesvědčen a spíše vyčkává na konkrétní tvrdá čísla.

Akcie
V USA včera trhy otevřely v pozitivním duchu. Svoje zisky ale Dow Jones ani S&P500 neudržely a lehce po polovině obchodování se oba propadly do záporných hodnot, kde vydržely až do samého závěru (DJIA -0,7 %, S&P500 -0,9 %). Index Nasdaq ztrácel už od samého začátku obchodování a nakonec uzavřel den se ztrátou 1,5 %. V propadu pokračovala Alibaba, která odepsala více než 3 %. Společnost General Mills odepsala 0,7 %.