EU navrhuje dát 25 % svého dlouhodobého rozpočtu na „klimatickou kvótu“

Čtvrtina výdajů EU půjde v rámci nového sedmiletého rozpočtového plánu na přechod na čistou energii a na další aktivity k dekarbonizaci evropské ekonomiky. Tento návrh předložila ve středu Evropská komise.

Evropský komisař pro energetiku a ochranu klimatu Miguel Arias Canete řekl, že hlavním bodem všech programů EU bude přispět na ochranu klimatu 25 procenty všech výdajů. Jedná se o navýšení oproti 20 % v současném rozpočtu na roky 2014 – 2020. Klimatické aktivity budou zahrnovat politiku regionální integrace, energetiky, dopravy, výzkumu a inovací, zemědělství a rozvojové pomoci, čímž se „rozpočet EU stane pohonem udržitelnosti,“ pronesl Canete. Brusel v návaznosti na toto rozhodnutí vydá koncem roku studii, která se bude zabývat možnostmi, jak do politiky EU ještě více zahrnout Cíle udržitelného rozvoje OSN.

Daň z plastu a obchodování s emisemi

Zářná cifra 25 % je klíčovým mezníkem, řekl Jonathan Gaventa, ředitel E3G, think-tank na ochranu klimatu a energetiku, který rozpočet Evropské komise velmi uvítal. Ale varoval, že také záleží na tom, jak se bude počítat. „Pokud se zpřísní způsob, jakým se bude počítat, mohlo by 25 % znamenat značný nárůst, ale i rozředění,“ řekl pro EurActiv ještě předtím, než bylo vydáno oficiální prohlášení. Například 25 % by nakonec mohlo znamenat ještě méně, pokud se Komise rozhodne z celkové částky vyloučit výdaje na imigraci a bezpečnost, dodal Gaventa.

Dalším klíčovým aspektem jsou finanční zdroje EU na infrastrukturní projekty jako plynová potrubí, o kterých zelení prohlásili, že drží Evropu ve fosilních palivech. „Další financování fosilních paliv bude představovat pro evropské daňové poplatníky obrovskou zátěž,“ řekl Gaventa v prohlášení reagujícím na rozpočtové návrhy. „Investorům to posílá zavádějící signály o tom, co je pro blok vizí budoucnosti,“ dodal.

Další části rozpočtu by mohly být kontroverzní jako například návrh alokovat 20 % tržeb z obchodování s emisemi do rozpočtu EU či daň z plastu. Národní příspěvky se budou počítat podle množství nerecyklovatelného odpadu z plastových obalů v každém členském státě (0,80 EUR za kilo), sdělila ve svém prohlášení Komise. Daň z plastu a změny v obchodování s emisemi by mohly podle šéfa pro rozpočet EU Günthera Oettingera zalepit díru po brexitu.

14 zemí EU podporuje zelenější rozpočet

Mnoho států EU (včetně hlavních evropských přispěvatelů Německa, Francie, Itálie a Španělska) nicméně vypadá odhodlaně zelený rozpočet prosadit. Takzvaná „Skupina zeleného růstu“ čtrnácti ministrů životního prostředí už dříve volala alespoň po dvaceti procentech rozpočtu EU na výdaje na zelenou politiku a infrastrukturu, lepší reporting a transparentnost toho, jak se peníze EU na „klimatické kvóty“ utrácejí.

Tyto státy také chtěly stáhnout podporu projektů produkujících emise a těch, které jsou v rozporu s cíli Pařížské dohody. „Dotace, které neodpovídají Pařížské dohodě, jako ty na projekty produkující emise, by měly být postupně vyřazeny a neměly by mít v rozpočtu EU místo,“ napsali ministři ve společném prohlášení ze začátku roku.

Mimo tuto čtrnáctku zemí stojí země střední a východní Evropy jako Polsko, Česká republika a Maďarsko, kde se většina z nich stále spoléhá na uhlí. Obávají se společenských dopadů energetické přeměny. Přesto, že zelená ekonomika vytváří nová pracovní místa (podle Mezinárodní agentury pro obnovitelnou energii IRENA celosvětově až 19 milionů do roku 2050), ostatní pracovní pozice zaniknou a místní dělníci budou muset přejít jinam.

Pracovní místa v automobilovém sektoru na trhu údržby a opravy zmizí výsledkem tlaku na elektromobilitu. Elektrická vozidla mají v průměru 300 částí v porovnání s 1 300 u tradičních vozidel, což znamená, že důsledkem toho „ bude dodavatelský řetězec velice zasažen“, varoval Canete. Canete podporuje „vyvážený“ návrh EU na emise aut a bránil se vůči obviněním, že Brusel nemá ambice nastavit nové limity CO2 u aut do roku 2030. Vysvětluje, že návrh „nastavuje rovnováhu“ mezi politickými cíli pro životní prostředí, společnost a průmysl.

Evropský parlament podporuje 30 %

Členské státy střední a východní Evropy najdou podporu u Evropského parlamentu, který zdůrazňuje společenské aspekty politiky energetického přechodu. „V návaznosti na Pařížskou dohodu by se měly výdaje na životní prostředí výrazně navýšit oproti současnému (rozpočtu) a dosáhnout 30 % co nejdříve, nejpozději do roku 2027,“ řekli europoslanci v březnové rezoluci. V této rezoluci chtěl Evropský parlament, aby 30 % rozpočtu EU šlo na nízkoemisní technologie jako obnovitelné zdroje, ale také na přípravu před přírodními pohromami (záplavy a bouře), kterých by v důsledku globálního oteplování mělo přibývat.

Poslanci navrhovali, aby EU založila fond pouze na podporu přesunu na nízkoemisní energii, „zejména v regionech a zemích závislých na uhlí“. Tento návrh by mohl najít podporu Polska a Německa, které se na uhlí spoléhají. Následuje nákupní seznam technologií, které by měl parlament v dalším rozpočtu EU podporovat: Obnovitelné zdroje, energeticky efektivní řešení, uchovávání energie, elektromobilita a infrastruktura, modernizace výroby energie a distribučních sítí, pokročilé technologie výroby elektřiny, modernizace dálkového vytápění, brzká adaptace na budoucí standardy životního prostředí a restrukturalizace průmyslu náročného na energie a také řízení dopadů na společnost, ekonomiku a životní prostředí.

Další víceletý finanční rámec EU (MFF) musí závazek EU dekarbonizovat ekonomiku reflektovat v souladu s cíli Pařížské dohody. Silná celková soudržnost, aby se zaručilo, že se finanční zdroje budou utrácet cíleně a inteligentně, je klíčem k úspěchu, napsal Jonathan Gaventa.

Zdroj: Reuters