Co se dělo v ČNB? Jeden proti všem

Bankovní rada České národní banky rozhodla, že ponechá své úrokové sazby beze změny. Toto rozhodnutí však nebylo jednomyslné, jeden centrální bankéř totiž hlasoval pro zvýšení 2T REPO sazby o 25 bazických bodů na 1 %. Jaká byla jeho argumentace? A jak ČNB upravila svou prognózu?

Hlavní argumentace tohoto centrálního bankéře, který si dnes střihl své „sólo“, se podle Rusnokovy interpretace zakládala na stavu české ekonomiky, především na vrcholové fázi cyklu, na které se nacházíme. Na základě toho by ČNB měla s předstihem reagovat svou měnovou politikou. Padaly prý rovněž i argumenty týkající se finanční stability a finančních trhů, které vyžadují vedle makroprudenčních zásahů i zásahy měnové politiky.

Vedle rozhodnutí o sazbách byla představena i nová prognóza centrální banky. V jejím rámci ČNB snížila výhled inflace pro letošní rok z 2,3 % na 1,7 %, v tom dalším pak z 1,9 % na 1,8 %. I přes toto snížení zůstávají dle Rusnoka inflační tlaky silné – projevuje se v nich výrazná mzdová dynamika v podmínkách rychlého růstu české ekonomiky. Na horizontu měnové politiky pak zůstává výhled inflace téměř beze změny.

Co se týče ekonomického růstu české ekonomiky, ten sice z loňských vysokých temp zpomalí, avšak bude nadále znatelně přesahovat 3 %. Centrální banka tak zvýšila jeho odhad pro letošní rok z 3,6 % na 3,9 %, pro ten příští pak z 3,2 % na 3,4 %.

V otázce vývoje očekávané trajektorie kurzu došlo k jejímu posunu k slabším průměrným hodnotám pro rok 2018 z 24,90 EURCZK na 25,00 EURCZK. Hlavním motorem posílení by měl být i nadále úrokový diferenciál vůči eurozóně a pokračující čisté nákupy ze strany Evropské centrální banky v rámci programu kvantitativního uvolňování. Pro rok 2019 pak byla trajektorie naopak posunuta k silnějším hodnotám z hlediska koruny, a to z 24,50 za euro na 24,40 EURCZK.

V souvislosti s vývojem koruny je konzistentní prognóza tržních úrokových sazeb, která pracuje s jejich stabilitou a od přelomu roku 2018 a 2019 s jejich dalším růstem směřujícím k dlouhodobé neutrální úrovni. Podle Rusnoka tak současná prognóza nahrává tomu, že by k dalšímu zvýšení hlavní 2T REPO sazby mohlo dojít na konci roku, resp. během posledního čtvrtletí. Vše je samozřejmě podmíněno předpokladům prognózy.

A právě v souvislosti s těmito předpoklady guvernér ČNB připustil, že pokud by se vývoj kurzu dlouhodobě vychýlil od očekávané trajektorie směrem k slabším hodnotám, vytvořil by se prostor pro rychlejší zvýšení sazeb, než se kterým pracuje výhled centrální banky.

Bankovní rada pak vyhodnotila rizika současné prognózy jako vyrovnaná. Největší nejistoty jsou celkem tři, a to síla a skladba celkových inflačních tlaků v podmínkách napjatého trhu práce a protisměrně působícího růstu produktivity. Druhou nejistotou zůstává vývoj měnového kurzu, třetí je spojena s vývojem v zahraničí, uvedl Rusnok.

Stále stejná písnička

Z dnešního zasedání si tak můžeme odnést jednu hlavní věc, a to že ČNB i nadále sází především na utahování měnových podmínek prostřednictvím kurzu. I přesto, že byl jeho výhled o něco upraven, stále bychom se ke konci letošního roku, konkrétně ve čtvrtém čtvrtletí, měli dostat na průměrnou hodnotu 24,60 za euro (jak předpokládala již únorová prognóza).

Pokud tedy bude koruna dlouhodobě posilovat výrazněji pomalejším tempem (případně i oslabovat), existuje pravděpodobnost, že by se ČNB opravdu uchýlila k rychlejšímu tempu úrokové normalizace. A právě to je zřejmě onen fakt, na který trhy slyší, když koruna zpevňuje zpět pod hranici 25,50 za euro.