The American Conservative: EU zavírá oči před realitou, má nového krále a náš premiér je jeho spojencem

Předseda Strany nezávislosti Spojeného království Nigel Farage ve svém projevu před Evropským parlamentem hovořil o tom, že Brusel zavírá oči před realitou. Podle Billa Wirtze z The American Conservative jde o trefné vyjádření toho, co se skutečně děje, protože EU „není ochotná si přiznat, že centralizace již zašla příliš daleko“.

Wirtz poukazuje na výsledky průzkumů veřejného mínění od Pew Research Center, které říkají, že referendum o členství v Unii by si přálo 58 % Řeků, 57 % Italů, 61 % Francouzů, asi polovina Němců a 61 % Španělů. „Je třeba zmínit, že jen malá část společnosti v těchto zemích skutečně požaduje odchod z EU. Dokonce i v Polsku, na které je vyvíjen značný tlak z Bruselu, tvoří euroskeptici jen asi 10 % společnosti,“ píše Wirtz. Dodává však, že euroskepse je nyní vyšší než v letech 2008–2014 a pokud by měla přijít další krize, situace bude pravděpodobně eskalovat. Pew navíc zjistil, že jen asi 20 % lidí v EU podporuje další integraci, kterou ale prosazuje většina politiků a úředníků v Bruselu.

„EU si nechce získat zpět důvěru lidí tím, že by přehodnotila proces integrace, ale naopak jej posiluje. Mantru „více Evropy“ opakuje i francouzský prezident Emmanuel Macron, který například v Evropské radě požadoval zavedení takzvané digitální daně, která by se týkala firem jako Google, Amazon a Facebook. Volá také po vytvoření společného ministerstva financí a rozpočtu eurozóny, chce zavést minimální mzdy, které by obnovily evropský sociální model,“ píše The American Conservative. Macron pak podle něj potřebuje na splnění svých plánů dvě věci.

První z nich je spolupráce Německa, protože „pokud se Paříž a Berlín na něčem shodnou, Brusel to obvykle udělá“. Německu nyní vládne „bezobsažná a čistě oportunistická vláda“ a Macron by tak „neměl mít problém s prosazením svých požadavků“. Fakticky se z něj totiž díky situaci v Německu stal neoficiální vůdce Evropy a jeho dominance „je zřejmá jak v Paříži, tak v Berlíně“, míní američtí konzervativci.

Vedle dosažení spolupráce s Německem se Macron také musí vypořádat s euroskeptiky v některých zemích EU. Snaží se vyvolat diskusi o budoucnosti Evropy, ale „jeho kroky mohou působit kontraproduktivně“, což ukázala například referenda v Nizozemí v roce 2005 či v Dánsku v letech 1992 a 2000. The American Conservative považuje za Macronova bruselského spojence mimo jiné našeho premiéra Andreje Babiše, který „prosazuje legislativu, která by velmi ztížila referendum o členství v EU zvýšením nutného počtu lidí, kteří referendum požadují“. Czexit je tak „na papíru“ stále možný, nicméně mu stojí v cestě všechny možné překážky.

„Pokud něco víme o vládcích Francie, je to jejich tendence k přehnanému pocitu podpory ze strany běžných lidí,“ tvrdí Wirtz. Podle něj je dost dobře možné, že Macron skutečně skončí jako jediný evropský vůdce, který má skutečný vliv. Nicméně politické nepokoje v zemích jako Polsko a Itálie a odpor menších zemí jako Nizozemí či Dánska mu jeho plány „více Evropy“ budou značně komplikovat.

Zdroj: The American Conservative