Jak je to s přesčasy? Odpovědi na sedm nejčastějších otázek.

Názory na přesčasy se odjakživa různí. Část lidí je ochotná makat navíc, ale jen pokud jim firma přesčasy zaplatí. A jiná část populace se přesčasům brání za každou cenu. Ale jak to s nimi vlastně je? Co říká zákon? Na co mají nárok zaměstnanci a na co zaměstnavatelé?

Na sedm nejčastějších a často velmi zapeklitých otázek nyní odpovídá portál Vašenároky.cz, který se na pracovní právo zaměřuje dlouhodobě. Na otázky odpovídá právník Petr Novák.

1. Má zaměstnavatel právo práci přesčas nařídit?

Ano, ale pouze ve výjimečných případech. "Práci přesčas zaměstnavatel sice nařídit může, avšak jen z vážných provozních důvodů. Práce přesčas by totiž měla být konána jen výjimečně, může se jednat například o naléhavé opravné práce, inventurní a závěrkové práce či práce konané v nepřetržitém provozu za zaměstnance, který se nedostavil na směnu," vysvětluje Novák.

A pozor! Pokud se přesčasům budete vzpírat a nevykonáte je, v krajním případě můžete dostat i výpověď!

2. Kolik hodin přesčasů může zaměstnavatel zaměstnanci nařídit?

"Zaměstnavatelem nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Pokud chce zaměstnavatel požadovat po zaměstnanci práci ve větším rozsahu, může tak činit pouze na základě dohody se zaměstnancem. Celkový rozsah takto dohodnuté práce přesčas však nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období, které může trvat nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích," říká právník.

Pokud by ani to stále nestačilo, lze tento limit ještě navýšit kolektivní smlouvou až na 52 po sobě jdoucích týdnů. Zaměstnanec tak může odpracovat maximálně 416 přesčasových hodin za rok s tím, že s odpracovaní 266 hodin navíc souhlasil. Pokud po vás zaměstnavatel chce ještě víc přesčasů, máte právo neposlechnout.

3. Má zaměstnanec za práci přesčas nárok na příplatek, nebo na náhradní volno?

"Za dobu práce přesčas náleží zaměstnanci mzda a příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku. Zaměstnavatel se zaměstnancem však může dohodnout i na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku, pak náleží zaměstnanci mzda a náhradní volno. S náhradním volnem za práci přesčas však musí obě strany souhlasit," vypočítává právník.

Pokud vám firma náhradní volno za přesčasy "neuhradí" do tří měsíců, nárok na volno sice zaniká, ale vy máte nárok na příplatek, který vám mělo náhradní volno původně suplovat.

4. Může zaměstnavatel zaměstnanci oznámit práci přesčas hodinu před koncem směny?

Ano, může. V zákoně totiž není uvedená žádná časová lhůta, která by ukládání přesčasů regulovala. "Zaměstnavatel tedy může i hodinu před odchodem ze směny oznámit přesčas. Musí však dodržovat zákonné limity a dobu nepřetržitého odpočinku mezi směnami, která je alespoň 11 hodin," uklidňuje advokát.

5. Může si o práci přesčas požádat i sám zaměstnanec?

Ano, jde to. Vždy je ale potřeba souhlas zaměstnavatele. I když není potřeba nic sepisovat. "Za práci přesčas však nelze považovat svévolné zdržování se zaměstnance na pracovišti. Pokud si navíc zaměstnavatel práci přesčas nepřeje, může její výkon zakázat," varuje Novák.

6. Jak má zaměstnanec postupovat, pokud mu přesčasy nejsou propláceny a ani nedostal náhradní volno?

"Zaměstnanec by měl zaměstnavatele kontaktovat se žádostí o doplacení přesčasů. Důležité je, aby mohl prokázat, že přesčasy odpracoval. Zaměstnanec může nechat zaměstnavatele prověřit u Státního úřadu inspekce práce. Pokud již vznikl konkrétní finanční nárok zaměstnance vůči zaměstnavateli, může se dotyčný obrátit na právníka, případně na soud,“ informuje právník.

7. Kdy zaměstnavatel nemůže práci přesčas nařídit?

Takových případů je hned několik. "Zaměstnavatel nemůže nařídit přesčas zaměstnancům s kratší pracovní dobou. Stejně tak nelze nařídit práci přesčas zaměstnanci nebo zaměstnankyni, kteří pečují o dítě mladší jednoho roku. Práce přesčas se zakazuje mladistvým zaměstnancům a těhotným zaměstnankyním," vypočítává odborník.